Synkopa u dětí

2007

Čeština

Článek v periodikách

Ano

Synkopa je relativně častým problémem v populaci starších školních dětí a adolescentů. Na pěti kazuistikách jsou demonstrovány některé častější příčiny synkop v dětském věku. U jinak zdravých dětí a dospívajících se nejčastěji vyskytují vazovagální synkopy, které mají benigní charakter a dobrou prognózu. Srdeční onemocnění jsou příčinou synkopy u dětí mnohem vzácněji, ohrožují však pacienta rizikem náhlého úmrtí. V diferenciální diagnostice příčin synkopy je nutné vyloučit další příčiny, zejména onemocnění neurologická, psychiatrická a metabolická. K základním vyšetřením u synkopy patří anamnéza, fyzikální vyšetření a 12svodové EKG. Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat těm pacientům, u nichž synkopa vznikla během zátěže nebo kteří mají jiné známky svědčící pro potenciální srdeční onemocnění jako palpitace a bolest na hrudi. V těchto případech jsou indikovány specializované kardiologické vyšetřovací metody, jako 24hodinové monitorování EKG, echokardiografické vyšetření, zátěžový test či elektrofyziologické vyšetření. U opakovaných epizod synkopy je vhodné provést test na nakloněné rovině (HUTT), kterému by mělo předcházet neurologické vyšetření včetně EEG. Léčba synkopy se řídí podle příčiny. U vazovagální příčiny mají přednost režimová opatření. Farmakologická léčba je indikována výjimečně u případů, které nereagují na režimová opatření, a měla by být naordinována až po důkladném vyšetření pacienta.

Syncope is a relatively frequent problem in population of older school children and adolescents. Some of the more common causes of syncope in childhood are demonstrated on five case reports. Vasovagal syncope is the most frequently reported syncope in otherwise healthy children and adolescents. It has benign character and good prognosis. Cardiac disease is a rather rare cause of syncope in children but endangers the patient with risk of sudden death. In differential diagnostic approach to syncope it is necesery to rule out other causes as neurologic, psychiatric and metabolic diseases. In all patients with syncope careful history should be obtained and physical examination and 12-lead ECG should be performed. Special attention should be paid to the patients with syncope during physical exercise and with other signs of potential cardiac disease such as palpitation or chest pain. Specialized cardiologic tests such as 24-hour ECG monitoring, echocardiography, exercise testing or electrophysiologic studies are indicated in these cases. Head-up tilt table testing (HUTT) is eligible in patients with recurrent episodes of syncope. Neurologic examination including EEG should precede this test. Treatment of syncope depends on the cause. Non-pharmacologic approach and education is preferred in patients with vasovagal syncope. Pharmacologic treatment is rarely indicated in cases resistant to non-pharmacologic approach and should be prescribed only after careful examination of the patient.

Pediatrie pro praxi, Roč. 8, č. 5 (2007)