Specifika dětské neurotraumatologie

2009

Čeština

Článek v periodikách

Ano

Kraniocerebrální poranění (KCP) v dětském věku jsou z dlouhodobého pohledu pro společnost závažnější než poranění dospělých. U závažného ložiskového nebo difuzního poranění mozku v dětském věku lze předpokládat negativní ovlivnění dalšího vývoje a poškození jak fyzického růstu, tak psychických a mentálních schopností. Hlavními faktory ovlivňujícími průběh těchto poranění u dětí jsou relativní nezralost CNS a odlišné fyzikální charakteristiky lbi. V novorozeneckém a kojeneckém věku se vyskytují specifická kraniotraumata, jako impresivní fraktury typu pingpongového míčku, rostoucí fraktury kalvy, traumatické diastázy lebečního švu nebo kefalhematomy. Léčba dětských pacientů s kraniocerebrálním poraněním vyžaduje týmovou spolupráci několika medicínských oborů, aby byla zajištěna adekvátní a úspěšná léčba s cílem navrátit děti s KCP do plnohodnotného života.

Craniocerebral trauma in childhood is socially much more compelling than in adults. Negative affection of future development, psychic and mental disabilities should be assumed in case of severe focal or difuse cerebral injury in childhood. Relative brain immaturity and specific skull physical parameters are the basic factors which influence the course of such a trauma in pediatric patients. Age specific kinds of craniotrauma occur in newborns and infants, as are ping pong fracture, growing fracture, traumatic cerebral suture diastasis or cephalhaematoma. Proper treatment of pediatric patients suffering from craniocerebral trauma demands different medical specialist cooperation to achieve full recovery and successful future development.

Pediatrie pro praxi, Roč. 10, č. 5 (2009)