Diagnostika osteoporózy u dětí a adolescentů

Příčiny vedoucí k osteoporóze se významně liší mezi dětmi a dospělými. U dětí a adolescentů se nejčastěji setkáváme se sekundární osteoporózou vznikající v důsledku chronického onemocnění a/nebo jeho terapie. Diagnostika osteoporózy u dětí je založena na nálezech z DXA a anamnéze fraktur, přičemž při zvažování případného terapeutického zásahu je třeba kromě parametrů kostní denzity a anamnézy zohlednit též předpokládaný vývoj kvality, resp. pevnosti kosti podle aktivity základního onemocnění a jeho terapie. Nálezy DXA je třeba vždy interpretovat s přihlédnutím k antropometrickým parametrům, zejména k výšce a stadiu puberty, aby nedocházelo k falešnému přediagnostikování osteoporózy u dětí menších vzhledem ke svému věku. Metody založené na vyšetření volumetrické kostní denzity přinášejí nový pohled na problematiku hodnocení pevnosti kostí u dětí. Následující článek shrnuje současné názory na diagnostiku poruch pevnosti kosti u dětí se zvláštním zřetelem na indikace denzitometrických vyšetření u dětí.

Etiopathogenesis of osteoporosis differs substantially between children and adults. The most prevalent cause of childhood osteoporosis is secondary osteoporosis caused by chronic disorder and/or its treatment. Diagnostics of osteoporosis in children is based on DXA and significant clinical history of fractures. Probable course and activity of primary disease should be taken into acount at decision about osteoporosis treatment. The DXA findings should be carefully interpreted with respect to anthropometric parameters, especially height and pubertal stages to avoid overdiagnosis of osteoporosis in short children. This review summarizes the current approach to diagnostics of osteoporosis and indications of densitometric examination.