Žáci s problematickým chováním si často nesou traumata z rodiny

Statisticky vzato, v každé třídě jsou 2 až 3 děti, které mají problémové chování. Snadno vybuchnou, narušují výuku, chovají se agresivně ke svému okolí. Jaká je klasická „kariéra“ takového dítěte? Výzkumy říkají, že to obvykle probíhá následovně: napřed důtky, pak snížená známka z chování. Pedagogicko-psychologická poradna, někdy i psychiatr (s tím, že na vyšetření u dětského psychiatra se čeká půl roku i více). Dítě si odnese diagnózu – zpravidla ADHD nebo poruchu chování či rovnou poruchu osobnosti. V horších případech nastupuje diagnostický ústav nebo psychiatrická léčebna. Do učení se nehrne, zato záškoláctví, drogy, alkohol, drobná pouliční kriminalita jsou každodenní realitou. Dítě i společnost mají nakročeno k problému. A přitom by často stačilo málo: zasáhnout včas, a spíše, než „napravovat“ dítě, pracovat s celou rodinou.

Nás taky řezali, a vyrostli z nás slušní lidé!

„Když jsem psala dizertaci, zkoumala jsem 150 dětí z běžných základních škol v ČR, které vykazovaly problematické chování. Zjistila jsem, že všechny měly ve své anamnéze minimálně dvě, ale průměrně šest traumatizujících událostí,“ vysvětluje Leona Jochmannová, psycholožka z Univerzity Palackého v Olomouci. „Je prokázáno, že děti se nerodí násilné a zlé. Jejich problematické chování je naučené a pochází z kombinace genů a výchovy. Dítě, které je odmalička obklopeno násilím, vidí, jak si dospělí ubližují nebo žije v nestabilním prostředí, se prostě nedokáže chovat standardně. A český systém péče bohužel tyto děti trestá ještě víc – kázeňskými opatřeními, diagnózou ADHD nebo poruchy chování, pobytem v diagnostickém ústavu. My ale nedokážeme opravit dítě jako v autoservisu, když se pak má vrátit do patologického prostředí.“

V Praze 7 už čtvrtým rokem funguje Centrum LOCIKA, které pracuje s dětmi ohroženými domácím násilím. Takových je v populaci průměrně asi 10 %. „Prošlo nám tu 700 dětí ze 400 rodin. Děti k nám posílá soud nebo orgány sociální péče o dítě. My se snažíme získat pro spolupráci jejich rodiče a pracovat s celou rodinou jako se systémem,“ říká Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA. Rodiny, v nichž se objevuje zvýšená frekvence násilí, docházejí na terapii nejčastěji jednou týdně. „Rodiče nám ze začátku říkají: nás taky řezali hlava nehlava, a jací slušní lidé z nás vyrostli! Jenže pak si vzpomenou na to, jak se přitom cítili. V naprosté většině případů se pak rozhodnou, že nechtějí, aby to samé zažívaly jejich děti.“

Celý článek najdete zde: https://eduzin.cz/wp/2019/06/03/co-s-nasilim-ve-skolach-pomahat-nikoliv-trestat-tvrdi-odbornici-vetsina-problemovych-deti-sama-zazila-trauma/.