Za tři měsíce o deset kilo víc. Děti se nehýbou, lékaři se bojí krize dětské obezity

Během první vlny koronaviru, která přišla loni na jaře, ještě vládl optimismus. Zaznívaly názory, že karanténa může dětem pomoci změnit návyky a vést k pozitivní změně. "Karanténa je dle mého soudu dobrou příležitostí, jak navodit zdravější životní styl dítěte," prohlásil tehdy vedoucí lékař oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole Petr Tláskal. Pro Aktuálně.cz vysvětlil, že by karanténu mohli brát rodiče jako příležitost, jak dětem zavést zdravou a pravidelnou stravu i pitný režim a mít tak větší kontrolu nad tím, čím se stravují děti, které jinak nejedí zdravě. A do toho ideálně přidat i sportovní aktivitu. Průzkum Univerzity Palackého téměř na 150 školách dokonce ukázal, že se děti během první vlny na jaře hýbaly víc. 

Venku bylo na jaře teplo a dlouho světlo, lidi nadchla možnost zkusit něco nového, často to brali jako výzvu, vysvětluje dětská lékařka Tamara Polášková, proč tenkrát mohla být jiná situace. "Dospělí i mladiství začali běhat venku, pořizovali domů posilovací nářadí, stahovali do mobilů aplikace na cvičení. V tehdy zavřeném Uničově i jinde po republice třeba běhali maratony na zahradách. Všichni věřili tomu, že tento stav potrvá dva až tři měsíce. A pokud to takto brali rodiče, často pro to mohli nadchnout i své děti," říká Polášková. Jenže optimismus postupně vyprchal a nadšení z toho, že není škola, dávno opadlo. Rok po vypuknutí covidu tak teď lékaři v praxi pozorují, jak dlouhodobý pobyt doma mnohé děti negativně ovlivňuje: přestaly se hýbat, přibývají na váze a to, že neustále sedí před počítačem, jim způsobuje i různé zdravotní komplikace. 

"Začínáme se obávat krize dětské obezity. Děti od září přibraly v průměru čtyři až pět kil nad běžný růst. Za dva měsíce to průměrně dělá o kilo navíc. I před lockdownem byl významný výskyt dětské obezity, ale nyní jí bude trpět daleko víc dětí," očekává dětský obezitolog Zlatko Marinov. Děti jsou podle něj doma vystaveny "dietologickému chaosu". "Úplně se jim rozpadl režim. Pro většinu dětí představoval oběd ve školní jídelně jediné racionální jídlo dne, které jim zaručovalo pestrost a přísun správných nutričních hodnot. Psychické vypětí navíc vede k tomu, že mají děti větší sklon k přijímání jednoduchých cukrů," říká Marinov.

Nemáme v ambulanci dítě bez zablokované páteře

Špatná strava jde ruku v ruce s tím, že děti nemají pořádný výdej energie. Nemají tělesnou výchovu ve škole, sportovní kroužky byly zrušeny. Sedí proto doma a nemají motivaci k tomu, jít ven a hýbat se. "Děti většinou nejsou stavěny na individuální sport. Právě kolektiv je to, co je u pohybu drží," vysvětluje dětská lékařka Polášková, proč nyní spousta dětí nemá dostatek pohybu a proč narůstá dětská obezita. "Chodí k nám velké množství dětí, které dříve aktivně sportovaly, měly několikrát týdně tréninky či zápasy a to, že si teď jdou sem tam zaběhat, rozhodně nemůže nahradit vysokou fyzickou zátěž, na kterou byly zvyklé," uvádí Polášková.

Celý článek najdete zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/deti-se-nehybou-lekari-se-boji-krize-detske-obezity/r~a50438306c7111ebbdfd0cc47ab5f122/