Výchova dítěte, které není vaše. Pěstounská péče je v mnohém zvláštní, finančně se ale může vyplatit

Pěstounská péče má mnohá specifika. Jako taková je upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zároveň i zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. A co že je na ní tedy tak zvláštního?

Především je to samotný vztah mezi dítětem svěřeným do péče a osobou pěstouna, respektive pěstounů. Ti jsou sice za výchovu ratolesti zodpovědní, ovšem čistě z právního hlediska neodchází mezi oběma stranami ke vzniku takového poměru, jakému se těší například adoptivní rodiče a jimi osvojené dítě.

Vyřízení pasu jen se souhlasem skutečných rodičů

Zákon přiznává pěstounům nárok na to, aby za osobu svěřenou do této péče vyřizovali záležitosti jen v běžném rozsahu, což mimo jiné znamená, že k celé řadě úkonů musí dostat svolení od jejího zákonného zástupce, kterým obvykle zůstává biologický rodič dítěte, potažmo od soudu. Tento souhlas je potřeba například při podávání žádosti o vydání cestovního pasu a podobných situacích.

Mezi další práva, které zákon pěstounům dává, je mimo jiné spravování jmění dítěte či třeba pomoc ze strany státu se zajištěním osobní péče o svěřenou ratolest ve chvíli, kdy je náhradní rodič zdravotně indisponován nebo si nezbytně a neodkladně musí vyřídit osobní záležitosti. Kromě toho můžou též požádat o bezplatné vzdělání v oblasti výchovy a péče o dítě, zprostředkování odborné pomoci (psychologa apod.), a to minimálně jednou za půl roku, nebo odlehčovací péči v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů za celý rok, je-li svěřenec starší dvou let.

Celý článek najdete zde: https://www.euro.cz/light/pestounska-pece-prava-povinnosti-a-finance-1460026