V prevenci řečových vad u dětí může pomoci čtení, povídání, ale i pohyb

Co by mělo dítě umět, než začne chodit do školy?

Mrkvičková: Klinický logoped u předškolního dítěte hodnotí sociální a pracovní zralost, zda je schopné komunikovat s cizím dospělým člověkem a soustředit se na zadaný úkol. Zjišťuje úroveň jeho znalostí, tedy početní představy, barvy, orientaci v prostoru a čase. Hodnotí rozumění a zpracování slyšené řeči, sluchové a zrakové vnímání a i řečovou produkci dítěte, zda správně skloňuje, vyslovuje jednotlivé hlásky a tvoří zdrobněliny. Předškolák by měl poznat slova lišící se jednou hláskou, měl by určit první hlásku a počet slabik ve slově. 

Existuje nějaká prevence obtíží s řečí? 

Květoňová: Hodně dětem čtěme, stačí dvacet minut denně. Říkejme s nimi básničky, trénujme rytmus, povídejme si s nimi, sami správně vyslovujme. Z té orofaciální oblasti lze doporučit foukání do bublifuku nebo na píšťalku. Možností je spousta, rodiče to napadá instinktivně. 

Mrkvičková: Ano, cokoli rodiče napadne, je správně. Rodiče by neměli zapomenout na rozvoj motoriky celého těla. Doporučujeme dostatek přirozeného pohybu v přírodě, tancování a zpívání. Není vhodné se pouze zaměřovat na specializovaný výkonnostní sport. Pohyb je základem rozvoje i motoriky mluvidel. 

Pokud se prevence nedaří, jaké jsou nejčastější řečové vady? 

Mrkvičková: Nejčastěji se setkáváme s poruchou artikulace jedné či více hlásek, vidíme velký nárůst počtu dětí s opožděným vývojem řeči a vývojovými dysfáziemi různého typu a stupně. Dále k nám přichází děti s poruchami plynulosti řeči, vývojovou dyspraxií a s poruchou koncentrace pozornosti a motorickým neklidem. 

Květoňová: Patří mezi ně i výběrový mutismus. To znamená, že dítě nemluví s některými lidmi. Třeba ve škole s učitelem, zatímco s rodiči doma ano.

Celý rozhovor najdete zde: https://echoprime.cz/a/SKwjK/se-spatnou-artikulaci-se-da-vzdycky-neco-udelat

> další zprávy z médií