Úzkosti se nevyhýbají ani malým dětem. Jak s nimi pracovat?

"Přijde to znenadání. Nemůžete dýchat, třesete se, do očí se vám derou slzy a vy nemůžete ani pořádně promluvit. A nevíte proč. Sípáte. Snažíte se popadnout dech, ale noříte se do toho hlouběji a hlouběji a nevíte, jak z toho ven. Chce se vám zvracet. Možná i budete. Právě prožíváte panickou ataku. Nebo nával strachu. Jenomže nestojíte před rozzuřeným medvědem. Neútočí na vás mamut, dokonce ani naštvané kuře. Prostě sedíte doma nebo jste třeba ve vlaku. Takové stavy zažívá stále více lidí, ale především stále více dětí. Z úzkostí, které mohou končit až panickými ataky a neschopností dělat některé činnosti, se stává epidemie moderní doby. 

Její výskyt jde napříč kontinenty i věkem. Úzkostí mohou trpět už předškoláci, zvlášť pokud mají rodiče, kteří se s ní sami potýkají. Jde totiž o potíže, které jsou často geneticky podmíněné. Pokud navíc rodiče sami nezvládají svoje strachy, těžko tomu naučí své potomky. Většina dospělých si své úzkosti nese už z dětství, proto se vyplatí ty dětské nepodceňovat a včas s nimi dítě naučit zacházet. Jinak hrozí, že se obtíže postupně zhorší a přetaví se třeba ve zmíněné panické ataky. Pomůže vám v tom návštěva psychologa nebo psychoterapeuta a hlavně důsledná práce s dítětem. A tím rozhodně nemáme na mysli úlevy, ke kterým se mnoho rodičů uchyluje ve snaze dítěnestresovat. Tím mu totiž s jeho úzkostmi nepomůžete, naopak ho v nich jenom utvrdíte.

"Pokud se dítě bojí vody, a vy se proto radši vyhnete výletu lodí, abyste ho zbytečně nestresovali, tak si podvědomě fixuje, že je ta jeho úzkost oprávněná. Že je voda asi opravdu nebezpečná. A tenhle přístup vám bohužel často nabídnou i psychologové a pracovníci pedagogicko-psychologických poraden, kteří problémy raději řeší prostřednictvím úlev a individuálních plánů," popisuje Jaroslav Matýs, předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie.

Ten radí nesnažit se dítě zbytečně chránit. To znamená, že byste neměli dovolit, aby se vyhýbalo něčemu, z čeho má strach. Naopak, rodiče jsou tu od toho, aby dítěti pomohli obavy překonat. "Vypadá to drasticky, ale jinak se to léčit nedá. Když máte strach z pavouka, tak vám ho dám do ruky. Když se ho bojíte moc, tak dostanete na půl roku antidepresiva proti úzkosti. Váš mozek zjistí, že ten strach není oprávněný, že je zbytečný. Pak stáhneme antidepresiva a vy najednou zvládnete pavouka i bez nich," popisuje Jaroslav Matýs s tím, že stejně to funguje i u dětí, které se bojí kolektivu či školy. 

Celý článek najdete zde: https://www.denik.cz/zdravi/kondice-detska-uzkost.html