Ústavy vyrábějí postižené děti, bojí se zrušení

Zaměstnanci kojeneckých ústavů zřejmě zahájili boj o svoje živobytí. Podle ministerstva ve statistikách "přeznačkovali" relativně zdravé děti na postižené. Spoléhají, že se o "nemocné" děti nikdo kromě nich nebude chtít starat, a tak ministerstvo ústavy nezruší. Ani to jim zřejmě nepomůže. "Před pár dny jsme dělali mezisoučet, ze kterého vyšlo, že v kojeneckých ústavech je 58 % dětí ze zdravotních důvodů. Vloni to bylo jen 34 %," diví se ředitel odboru pro rodinu ministerstva Miloslav Macela. Téměř dvojnásobný nárůst považuje za účelový a nesmyslný, jelikož v minulých letech se podíl postižených dětí v ústavech neměnil a pohyboval se na úrovni třiceti procent.

Podle Macely se zdravotně postižené děti staly argumentem pro zachování ústavní péče. A jen připomněl, že podobným způsobem ústavy postupovaly také v Rumunsku. "A v Bulharsku, kde stát vysvětloval zrušení ústavů tím, že se postižené děti potřebují dostat do rodin, zase nemocných kojenců výrazně ubylo. Skoro všichni se nějakým zázrakem uzdravili," popsal Macela zkušenosti ze zahraničí. Dramatický nárůst postižených kojenců v českých ústavech ministerstvo zarazil, a tak se chystá na kontrolu. "Téměř u každého dítěte lze diagnostikovat nějaký zdravotní problém. Před pár dny jsem se dozvěděl, že dokonce i zanedbávání péče je diagnóza," uvedl Macela příklad dítěte, které se nově může dostat do kolonky postižených. Stejně tak se to může stát u dítěte alkoholičky nebo narkomanky, které má abstinenční příznaky.

"Postižené dětisi nevymýšlíme"

Kojenecké ústavy popírají, že by účelově "vyráběly" postižené děti. Například v Opavě jich podle ředitele přibylo letos dokonce několikanásobně. "Vloni jsme měli dvě těžce postižené děti, letos jich je šest až osm. Některé mají poškozený mozek, jiné třeba poruchu termoregulace. Přibývají i děti se žloutenkou," vysvětluje ředitel Petr Fabián. Nárůst vysvětluje lepší porodnickou péčí. "Daleko více dětí dnes lékaři zachrání. V žádném případě čísla nezvyšujeme uměle.

Máme tu kojence, kteří i u nás zemřou, a těch přibylo," říká. Podle něj se o nemocné děti rodiče starat nemohou, ani kdyby měli doma zdravotní sestru a přístroje. I ústav v Kyjově má více postižených dětí než vloni. Ze zdravotních nebo sociálních důvodů letos přijali osmdesát procent dětí. "Ministerstvu jsme předali jejich diagnózy," poukázala ředitelka zařízení Anna Neduchalová. Mezi chorobami zmínila cystickou fibrózu nebo žloutenku typu C. "Protilátky na tuto žloutenku má šestitýdenní dítě a jeho tříletá sestra," dodala. Léčba nemocných dětí je podle ředitelky tak náročná, že by ji třeba pěstounská rodina těžko zvládala. Ministerstvo neřeklo, že by právě tyto dva ústavy účelově zvýšily počty nemocných dětí, nicméně i ty pravděpodobně úřad zkontroluje. "Především nemocné děti by měly být v rodině. Některým zbývá pár měsíců života, tak by je měly hezky prožít s blízkou osobou," argumentuje Klára Trubačová z ministerstva.

Rodiny nebo speciálně proškolení pěstouni tedy v budoucnu dostanou na pomoc sestry či lékaře. "Nebo využijí denní stacionáře. Pro zvláště závažné případy chceme zřídit speciální centra rodinného typu, kde budou třeba jen tři děti, aby se jim mohl personál dostatečně věnovat," upřesnila plán ministerstva mluvčí Viktorie Plívová.

(Autoři: Kateřina Frouzová, s přispěním Radky Římanové)

Celé znění článku naleznete na: www.idnes.cz

> další zprávy z médií