Ústavní péče vyjde stát nejdráže. Přechodné i trvalé pěstounství jej stojí méně
Více než 2,5 miliardy korun ročně stát podle analýzy vynakládá na provoz kojeneckých ústavů, které už jsou v Evropě raritou. Zatímco jedno dítě v takovém ústavu podle Lumosu stojí ročně 892 tisíc, když se o něj starají takzvaní pěstouni na přechodnou dobu, jde o 492 tisíc. Dlouhodobá pěstounská péče o jedno dítě vychází o více než 133 tisíc ročně levněji než pobyt v dětském domově. Odborníci se shodují, že vyrůstat u pěstounů je pro dítě lepší než ústav. Kvalitní pěstounská péče tak musí být nedílnou součástí systému. Autoři studie poukazují na to, že kdyby stát biologickým rodinám poskytl dostatečnou podporu, nemusela by k pěstounům, natož do ústavu, putovat až polovina dětí. Sociální pracovníci mohou například rodičům radit, jak nepřijít o bydlení, a podpořit je, aby děti posílali do školy. Podle Lumosu na prevenci plyne jen desetina z celkových nákladů státu, přitom je až čtyřicetkrát levnější než náhradní péče.
Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí útlum ústavů a podporu prevence slibují. Plánují snížit počet kojeneckých ústavů z 27 na sedm. Končit by v nich měly jen nemocné děti. "Najít dostatek profesionálních pěstounů, kteří budou pečovat o postižené či chronicky nemocné děti, není jednoduché," odůvodňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Vladimír Dostálek za ministerstvo sociálních věcí dodává, že resort na příští rok chystá kampaň, která by měla přilákat nové pěstouny. A to i ty, kteří by se dokázali postarat o děti s postižením. Kdy k redukci ústavů dojde, podle Štěpanyové záleží na tom, jak rychle se státu a krajům podaří vybudovat preventivní služby. Podle Křižanové z Lumosu jde o krok správným směrem. "Ale bylo by riskantní, kdyby se do zákona dostalo, že zdravotní postižení nebo nemoc opravňují k umístění dítěte do ústavní péče. Právo na to žít v rodině se týká každého," říká.
Související články na portálu Šance Dětem
