Transparentní účet neznamená automaticky legálnost sbírky. Existuje však řada nástrojů, jak si ji prověřit
Co vlastně vede člověka k tomu, aby pomáhal nejen svým blízkým a přátelům, ale i úplně cizím lidem? Právě teď v adventním čase Honza Kořínek, který si v roce 2013
splnil sen a otevřel na pražských Vinohradech kadeřnictví, natáčí na vlastní náklady videa – podcasty příběhů rodin dětí se zdravotními handicapy. Příběh pak umísťuje na sociálních sítích a využívá svých rozsáhlých kontaktů, aby se dětem co nejrychleji pomohlo.
Příběhy si našel na webu Patrona dětí a se svým obchodním partnerem Janem Čtvrtečkou je právě teď, kdy i jejich obor v důsledku covidových restrikcí zažívá tvrdé zkoušky, jezdí natáčet po celé republice. Ve volném čase, na vlastní náklady a vše mají ztížené dodržováním přísných hygienických pravidel. Proč?
"Možná to vychází z toho, že jsem dříve přemýšlel o tom, že bych chtěl být pracovníkem v sociálních službách. Možná proto, že my jsme měli více štěstí než jiní. Taky asi proto, že nám to naše situace dovolí. Prostě nám to tak přijde správné," říká. A Jan Čtvrtečka dodává: "Naše pomoc nesouvisí s velkými financemi a obrovskými dary. Jde spíš o nápady, lidi okolo nás a taky o to, že můžeme propojovat různé firmy s organizacemi a obráceně." Nutno podotknout, že oba pánové, stejně jako spousta jiných dárců si nepřáli být jmenováni... Má však, nebo nemá být pomoc anonymní? "My si naopak, pokud to vyloženě nezakážou, myslíme, že by svět měl vědět, že dotyční Honzové pomohli, i když nemuseli. Sice se říká, že pomáhat je samozřejmost, ale není. Je to jen a jen dobrá vůle každého," připomíná Edita Mrkousová, výkonná ředitelka zmiňované organizace, která je k odtajnění přesvědčila.
Život není fér
"V páté třídě mi při požáru uhořel spolužák. V důsledku toho jsem pochopila, že svět umí být krutý a chová se nahodile a že ani tvrdou dřinou se člověk nemusí dobrat pozitivních výsledků. Do budoucna měl tento můj pocit ještě zesílit," napsala ve své životopisné knize Můj život bývalá první dáma USA Michelle Obamová. Touto pasáží podle psychologů definovala dospělý život, který vlastně není fér a někomu nadělí trápení za deset jiných lidí. Protože ale po spravedlnosti toužíme, snažíme se takzvanými dobrými skutky tyto nerovnosti aspoň trochu napravit. Psychologické průzkumy potvrzují, že potřeba obdarovávat, nevydržet se lhostejně dívat na cizí neštěstí je vrozená. "Verš z 2. listu apoštola Pavla nám sděluje, že dáváním jsme sami obdarováni. Nejen dobrým pocitem, ale i tím, že se nám pomoc od druhých může vrátit ve chvíli, kdy to sami budeme potřebovat," říká Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské. Neměli bychom ale podle ní přeslechnout jeden Pavlův důležitý dovětek. "Vždy se vyrovnáváme s vědomím, že i kdybychom měli moře peněz a mnoho sil, nemůžeme pomoct každému."
Štědrost Čechů v číslech
Průzkum pod názvem Česko v datech, organizovaný Fórem dárců přinesl v roce 2020 dva druhy zpráv:
1. Dobré zprávy
+ Důvěra ve veřejně prospěšný sektor oproti roku 2019 vzrostla o 8 %.
+ Znatelný nárůst je vidět u posílání dárcovských zpráv (DMS). Zatímco v roce 2019 odeslali Češi mezi lednem a zářím na 381 tisíc zpráv, díky kterým se na pomoc potřebným vybralo 18,6 milionu korun, v roce 2020 byl tento obnos téměř o tři čtvrtiny vyšší. Odeslali jsme 570 tisíc DMS s pomocí ve výši přesahující 32 milionů korun.
+ Rekordní zájem zaznamenaly v podzimní vlně koronavirové pandemie potravinové sbírky. Česká federace potravinových bank uvedla, že při pravidelné podzimní sbírce se vybralo 44 tun základních hygienických potřeb a 396 tun potravin, ze kterých se připraví až 800 tisíc porcí jídla.
+ Nevládní organizace se také snaží řešit nedostatek počítačů pro online výuku dětí. Do projektu Učímeonline.cz iniciativy Česko.Digital se například zapojilo přes 500 českých škol. Kromě darování více než tisícovky počítačů do zasažených rodin pořádají odborníci i online websemináře, kde učitelům radí, jak na online výuku.
2. Špatné zprávy
– Přes 50 % neziskových organizací se v roce 2020 podle Fóra dárců dočkalo snížení darů od veřejnosti. Až třetina lidí daruje během pandemie méně než v uplynulých letech.
– Až 39 % z nich potkalo rušení přislíbené dárcovské podpory kvůli speciálním opatřením proti koronaviru.
Podpora jednoho tak s sebou pokaždé nese odmítnutí někoho dalšího. "Podporujte to, k čemu máte z vašich osobních niterních důvodů vztah. Když přispějete na vodící psy pro nevidomé a už ne na záchranu deštných pralesů, není důvod k pocitům viny, že kvůli vám uschnou. Každý ať jedná podle svých sil, možností a pocitu, co z jeho pohledu má smysl. Jde o vaše peníze, váš čas, vaši energii," navazuje na farářku psycholožka Jana Markvartová návodem pro dárce, jak se pohybovat v dnešním hustém pralese žádostí o podporu, které se na nás valí ze všech stran. Dárcovství má mnoho podob, nejsou to jen finanční dary, ale lze darovat svůj čas (dobrovolnictví), znalosti či dávat materiální dary.
Když už máte jasno komu, důležité je vědět i jak a kde. Dnes je "prověřování" osob i organizací mnohem jednodušší než v divokých 90. letech. Už jsme zmiňovali, že "data a fakta" si může dárce ověřit ve výročních zprávách organizací buď na jejich webových adresách, nebo na stránkách ministerstva financí v tzv. ARES vyhledávači či na webové adrese Justice.cz.
"Dárci by si měli dávat především pozor na to, jestli má daný subjekt legální veřejnou sbírku. Transparentní účet neznamená automaticky legálnost, i když se jí všichni zaklínají," doplňuje Svatava Poulson, provozní ředitelka Patrona dětí. Co přesně je veřejná sbírka, definuje Zákon 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách. Ten mimo jiné stanoví, že sbírku může vyhlásit pouze právnická osoba. Legálnost sbírky si tak mohou dárci ověřit na stránkách ministerstva vnitra.
Jenom "čísla" však nestačí. Darování i nabídka služeb dobrovolníka je věcí citu. Ovlivňuje nás i "sympatičnost" ředitelek a ředitelů, což je sice subjektivní měřítko, ale veškeré dárcovství je v podstatě subjektivní věc. Jako dárci vnímáme i jazyk, jakým k nám neziskovka na svých stránkách nebo sociálních sítích promlouvá. Poslali jsme někomu jednou peníze a od té doby nás bombarduje telefonáty, zda opět přispějeme? Nebo se připomíná jemněji, třeba vánočním přáním? Mimochodem sociální sítě hrají v dárcovství čím dál důležitější roli. Své zkušenosti s tou kterou organizací sdílejí dárci i příjemci (nelze však soudit podle jedné negativní reakce, kde zrovna můžete trefit na někoho frustrovaného, protože je třeba netrpělivý).
Pak tu máme ještě ambasadory (často veřejně známé osobnosti), kteří propůjčí organizaci svou tvář. Jak ovšem pravila babička Boženy Němcové: není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Zrovna ta která konkrétní herečka či jiná celebrita může být dárci z duše protivná a důvěryhodněji na něj působí lidé ne ze showbyznysu, ale z jeho oboru. Zkrátka důvěra v to, kam a komu jako dárci nasměrujeme svou pozornost, je stejně jako láska trocha chemie vzájemných sympatií. Řiďte se tedy srdcem a rozumem. Víc se doporučit nedá.Dárci za časů korony
Média nyní ovládla dvě témata: ochrana seniorů a katastrofální situace samoživitelek a samoživitelů. I to ovlivňuje dárce. "Koronakrize opravdu přitáhla pozornost k seniorům a nabídky spolupráce velmi vzrostly, což je skvělé. Jarní vlna obecně ukázala, jak solidární umíme být," souhlasí Michaela Stachová, ředitelka organizace Krása pomoci, zaměřené na pomoc seniorům. Podzimní vlna je už ale jiná. "Ekonomicky se dotýká téměř všech a podpora práce neziskové organizace je něco, co můžete ze svých výdajů celkem snadno škrtnout. Zatím jen počítáme, jak velké dopady to pro nás bude mít," poznamenává.
Péče, která není jen pro věřící. Zřizovateli dvou největších dobročinných organizací v Česku jsou církve
Medializace problémů samoživitelů určitě pomáhá, shodují se zakladatelky dobrovolného spolku Fandi mámám Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová. "Škoda že se toto téma probírá a rezonuje společností až ve chvíli, kdy jsou na tom některé maminky a jejich děti v Česku opravdu kriticky zle," dodávají.
A co rodiny závislé na dobrotě dárců již před pandemií? "My se rovnoměrně věnujeme jak rodinám s dětmi v nouzi, tak rodinám s dětmi se zdravotním handicapem," říká Edita Mrkousová. "Ze všech sil se ale snažíme, aby naše koronapomoc nezastínila právě děti se zdravotním postižením. Naše zkušenost je taková, že na zdravotní příběh dárci přispívali méně v první vlně pandemie. Nyní, kdy si už na daný stav asi víc zvykli, se k dětem se zdravotními potížemi zase vracejí." Každopádně všechny neziskové organizace teď netuší, jak se bude chování dárců vyvíjet v následujícím roce s ohledem na dopady koronakrize.
Zdroj textu a více informací najdte zde: https://www.lidovky.cz/byznys/moje-penize/transparentni-ucet-neznamena-automaticky-legalnost-sbirky-existuje-vsak-rada-nastroju-jak-si-ji-prov.A201223_131428_moje-penize_ssu
