Střídavá péče nedělá z dětí nešťastné batůžkáře, říká sociolog Petr Fučík

Petr Fučík z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se na kvalitativní výzkum střídavé péče soustředí už téměř tři roky. Zatímco v zahraničí už podobné, ale i kvantitativní výzkumy existují, u nás jde o první podobné bádání.

„Kultura rozvodovosti v zahraničí je jiná. Nevěřím ovšem na psychologii národů. Když ale – jako se to děje v některých zemích – nastavíte mantinely presumptivní střídavé péče, je to jiné, než když je nastavené nemáte. Když víte dopředu, že rozvodem rodičovství nekončí, zařídíte se podle toho. Venku musíte uvažovat o tom, proč střídavá péče nejde, spíš než argumentovat, proč jde. Většina konfliktů po rozvodech je skutečně daná, nebo alespoň silně ovlivněná systémem,“ myslí si.

Výzkum střídavé péče u nás je poměrně ojedinělý – jak vás to téma napadlo?
Zabýval jsem se rozvodovostí a porozvodovou situací dětí. A tím, jak rozvod děti ovlivňuje stran jejich pozdějšího vzdělání nebo výše příjmů. A překvapilo mě, že jejich situace nebyla ani zdaleka tak špatná, jak by se mohlo zdát z veřejné diskuze o rozvodech. Narazil jsem samozřejmě i na několik rodin, které měly děti ve střídavé péči, a zaujalo mě to. To je ta pracovní rovina, která mě dovedla ke zkoumání střídavé péče. Pak je tam ještě osobní rovina. Ne, že bych to řešil ve své vlastní rodině, ale kamarádka mojí ženy, která se rozváděla, říkala, že její exmanžel usiluje o střídavou péči. A když už se zabývám těmi rozvody, abych jí pomohl shromáždit argumenty, proč je to pro děti škodlivé. Dlouho jsem to téma nosil v hlavě, až mi došlo, kolik zajímavých sociologických souvislostí má – tak jsem se do toho pustil.

Celý text najdete zde: https://www.universitas.cz/osobnosti/5624-stridava-pece-nedela-z-deti-nestastne-batuzkare-rika-sociolog