Stát podporuje jen jednu kombinaci rodiny a práce

Problém dnešního Česka spočívá v tom, že stát a do značné míry také společnost podporuje hlavně jeden model kombinace rodiny a práce. Pokud chce někdo se svými dětmi strávit více let (případně celé jejich mládí) doma, jediné, co mu v tom brání, je ekonomická nákladnost tohoto modelu. Pokud si však zvolí jiný model, čeká ho – přesněji řečeno ji, protože tu mluvíme zejména o ženách - na této cestě řada překážek. Což je nepřijatelné také proto, že řada lidí si tento model nevolí dobrovolně a je k němu nucena ekonomickými okolnostmi. V překladu to tedy znamená, že stát nepomáhá lidem, aby se jim lépe nebo aspoň základně důstojně žilo. 

České ženy by rády pracovaly i jako matky; ve zdejší společnosti jich je podle průzkumů veřejného mínění většina. Názorně to ukazuje další statistika – u žen s dětmi staršími dvanácti let jich pracuje jedenadevadesát procent, což je pro změnu jedno z nejvyšších čísel v EU. Dlouhý výpadek z pracovního trhu už však už nikdy nedoženou (alespoň co se platů týče) a ekonomové právě touto skutečností vysvětlují fakt, že v Česku existuje s výjimkou Estonska největší propast mezi platy mužů a žen. 

Tato situace však není nevýhodná jen ženy, ale i pro muže – a společnost jako celek. Není pochyb, že žádné společnosti nízká porodnost nesvědčí: znamená stárnutí a úbytek obyvatelstva a řadu sociálních i ekonomických problémů. Mezi státy, které s malým počtem dětí bojují, se jako úspěšnější ukazují země, které požadavky moderních rodičů vyslyšely a nabízejí jim dostatečný servis v podobě míst ve školkách a jeslích, podporu flexibilních forem práce či většího zapojení otců do péče o děti (třeba tak, že je část rodičovské vyhrazena pro otce). Výzkumníci například sledovali souvislost mezi porodností a tím, jak se otcové účastní rutinní péče o děti, jako je ukládání ke spánku nebo dozor nad domácími úkoly. V zemích s vysokou porodností, jako jsou Belgie, Francie nebo Norsko, je zapojení muže poměrně vysoké, a to mezi 30 – 40 %. Naopak v zemích s nízkou porodností míra zapojení mužů klesá až na 22 procent.

Za zájem celé společnosti lze označit i prosperitu státu a využití veřejných výdajů.Už před deseti lety ekonomové z vládní Národní ekonomické rady vlády (NERV) spočítali, že pokud by výpadek matek z trhu práce nebyl tak masivní, schodek důchodového účtu by se každoročně snížil o více než třetinu, tedy deset miliard korun.

Celý článek najdete na: https://www.respekt.cz/spolecnost/stat-podporuje-jen-jednu-kombinaci-rodiny-a-prace

> další zprávy z médií