Spolek pošle do dětských domovů desítky patronů. Pomůžou připravit dospívající na samostatný život
V dětském domově zatím žije i šestnáctiletá Monika, která se právě vrátila ze školy. „Byla jsem na praxi ve škole. Obor pekař. Můžu se věnovat něčemu, co chci v budoucnu dělat, takže budu mít vlastní pekárnu,“ popisuje pro Radiožurnál své plány.
Aby se postavila na vlastní nohy, by měl Monice pomoct právě projekt Inkubátor. Dospívající, kteří v osmnácti letech plánují ze zařízení odejít, připraví na život mimo dětský domov dobrovolníci. Vysvětlí jim, na které úřady zajít a co si musí zařídit.
Předsedkyně spolku Mimo domov Klára Chábová říká, že mladí dospělí, kteří opouštějí dětský domov, často nemají ani práci ani bydlení.
„Neví, že můžou jít na úřad práce, kde se můžou nahlásit. Hodně z nich neví, že mají informovat zdravotní pojišťovnu. Jsou tam úkony, které musí udělat, aby se nedostali do dluhů. Máme potvrzeno, že když děti přecházejí do dospělého života a nemají zaléčené to trauma, tak si většinou nedokážou poradit s obtížnými situacemi,“ upřesňuje Chábová.
Odchází 300 lidí ročně
Podle Federace dětských domovů ze zařízení ročně odchází a začíná žít samostatně 250 až 300 mladých dospělých. Federace uvádí, že jim domovy většinou zajišťují bydlení i práci a dávají odchodné – maximálně 25 tisíc korun.
Místopředseda Federace Martin Lněnička upřesňuje, že v samostatném životě uspěje na šedesát procent dívek a na čtyřicet procent chlapců.
„Důležité je, že dítě v 18 letech zůstane na dohodu o dobrovolném pobytu. Když zůstává, je větší šance, že bude v životě úspěšné. Děti, které se vrací do svých biologických rodin, tak většinou sklouznou zpět k tomu, v čem vyrůstaly, přizpůsobují se životu jejich rodičů, což jsou většinou rodiče, kteří nechodí do práce, žijí na dávkách, nemají touhu fungovat klasickým způsobem, že dennodenně vstanu a jdu do práce,“ přibližuje Lněnička.
Celý text najdete zde: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/detsky-domov-mimo-domov-inkubator-praha-stredocesky-kraj_1912152007_ako
