Soud zopakoval: Dcera má být u matky
Včera Ústavní soud v Brně podruhé potvrdil, že justice tak porušila základní práva matky i dcery. Teprve nyní si Kočová bude moci dítě vzít domů. Proti návratu dcerky k matce se ostře vyslovila kolizní opatrovnice holčičky, bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Byť zdůraznila, že je proti umísťování dětí do ústavní péče. "Dítě patří rodině. Ale patří rodině, která mu neubližuje," tvrdí Kovářová.
Přestože zpočátku, když se do kauzy zapojila, byla jasně na straně matky, po vlastním rozsáhlém pátrání prý změnila názor. Prostředí v rodině je podle ní riskantní, a to i pro syna Kočové, který se narodil loni na podzim a o něhož se matka stará. "Obávám se o osud těchto dětí, i když nemám žádný důkaz pro to, že v rodině je dětem dlouhodobě ubližováno," připustila.
Nejde sice o týrání, které by končilo zlomeninami, ale podle jejího názoru je Kočová zcela pod vlivem svého otčíma, který ovládá i její matku. Podle Kovářové není vyloučeno třeba ani to, že otcem obou dětí Kočové je právě otčím. Podle ústavních soudců však neexistoval žádný relevantní důvod k tomu, aby dítě bylo matce odebráno, a rozhodnutí městského a obvodního pražského soudu vykazují znaky libovůle. Matka je svérázná žena, která si žije po svém a nekomunikuje s úřady, neznamená to ale, že by se neuměla postarat o své dítě. Exekutoři si přišli pro holčičku poté, co se Kočová dostala do konfliktu s personálem porodnice. Soudy potom argumentovaly, že Kočová žije v nevyhovujících podmínkách. "Pokud vím, nyní se jí podařilo získat byt, kde snad už i bydlí," upřesnil právník Kočové Jan Pavlok. Výroky Kovářové označil za spekulace. Roční syn Kočové je pod lékařskou kontrolou a zdárně prospívá, o holčičku se Kočová starat chce a pravidelně ji navštěvuje.
Představa státu: dětí v ústavní péči by mělo ubývat
Česko je dlouhodobě terčem kritiky kvůli tomu, že příliš dětí posíláme do ústavní péče. Zvláště to platí pro věkovou kategorii do tří let, kde během roku 2010 prošlo kojeneckými ústavy celkem 2077 dětí, což je nejvyšší počet od roku 1998. Ministerstvo práce proto sestavilo harmonogram změn, který by měl do roku 2014 situaci vyřešit. První změny by měly nastat v polovině příštího roku, kdy má vejít v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ta mimo jiné upraví podmínky pěstounské péče.
Situaci by mohl zlepšit i nový občanský zákoník, který má ale vejít v platnost nejdříve v roce 2014. "Zákoník bude působit na soudce, aby ústavní péči tolik neschvalovali," řekl LN Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů.
"Je zároveň důležité, aby se vyřešilo sociální bydlení. To už nedávno vláda schválila, takže tady by potíž být neměla," dodal.
Nevyhovující bydlení a ekonomická situace sice nemají být důvodem odebrání dítěte, zároveň ale platí, že rodiče se musí dokázat o dítě postarat. "Zajímalo by mne, jak budou rodiče pečovat o děti pod mostem. My sice přejímáme praxi Evropské unie, ale pokud vím, tak tam se nevyhazují rodiny s dětmi na ulici - a to se u nás bohužel děje velmi často," řekla LN předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.
Vodičková vidí řešení v tom, že by stát platil lidem v nouzi nájem. "Když by se rodina, která má tři děti, ocitla na ulici a je to rodina, která se o děti stará dobře, tak by stát mohl poskytnout peníze na úhradu nájmu. To vyjde na 120 tisíc ročně. Umístění tří dětí do ústavní péče stojí naopak milion dvě stě tisíc ročně," zdůraznila Vodičková.
(JIŘINA VESELÁ, BARBORA ŘÍHOVÁ)
Článek naleznete na: www.lidovky.cz
