Sociolog Prokop: Zabavit dávky pro dítě za přestupek rodiče je na hraně ústavnosti

Datum publikace: 07. 09. 2021
Periodikum:
novinky.cz
Novela zákona o dávkách hmotné nouze, přezdívaná třikrát a dost, může být přinejmenším na hraně ústavnosti. Z hlediska sociální a vzdělávací politiky navíc existují mnohem efektivnější a rychlejší řešení. V rozhovoru pro Novinky to řekl sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, který se dlouhodobě zabývá chudobou a vzděláváním.

Co jako sociolog, který se dlouhodobě zabývá tématem chudoby, říkáte na novelu „třikrát a dost“?

Chápu, že v některých případech je přísnost nutná. Myslím si však, že to jde dělat mnohem lépe a s menšími důsledky pro děti než tímto zákonem. Ten je navíc podle mého názoru minimálně na hraně ústavnosti. Jeho problém je, že i na relativně bagatelní přestupky se váže zabavování dávek v hmotné nouzi, které jsou garantovány v Listině základních práv a svobod. Je přitom poměrně paradoxní, že jde o přestupky jako urážka veřejného činitele, kterou česká pravice chtěla nedávno zrušit jako šikanózní. Případně nějaké velmi volně definované přestupky proti soužití – včetně toho, že se člověk „vůči jinému dopustí schválnosti“ či ho „nepravdivě obviní z přestupku“. Druhá věc, která mi na novele vadí, je, že trestá celou rodinu dost zásadním způsobem, který může vést ke ztrátě bydlení. Jednak trestá celou domácnost za chybu jednoho z jejích členů, jednak ji připraví o příjem, který se často rovná hranici mezi bydlením a nebydlením. Ústavní soud teď zrušil takzvané bezdoplatkové zóny, kde se čekala velká diskuse. Neumím si představit, že projde odebírání Listinou dané základní podpory dětem za to, že se jejich otec dopustil bagatelních přestupků. Jen tím ztratíme tři roky, přiděláme práci obcím i soudům a odsuneme skutečné řešení. Problémové také je, že se odebírání dávek hmotné nouze váže na volně definované přestupky i jednu obecní vyhlášku a obec má relativní volnost, jak s tímto operovat. Některé obce přitom v minulosti prokázaly kreativitu v tom, jak využívat nedostatků v české legislativě.

Můžete uvést nějaké příklady, kdy se tak podle vás dělo?

Jedním z příkladů je skutečnost, že v Česku se příliš nekontroluje spádovost škol. Řada měst tak posílá děti z azylových domů a ubytoven do speciálních škol. Protože vymezí spádovou oblast tak, že radnice a azylový dům spadají do spádové oblasti speciální školy. Různými prostředky se to děje v Kladně, Mělníku, ale i jinde. Potom jsou tu případy vyhlášek, které Ústavní soud o několik let později prohlásí za neústavní. Různé zákazy sedět na zídkách, ale i zmíněné bezdoplatkové zóny. Z těchto důvodů se obávám, že když se na obecní vyhlášku naváže takto destruktivní věc pro rodinu, může ze strany části obcí docházet ke zneužívání.

Celý článek najdete zde: https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/sociolog-prokop-zabavit-davky-pro-dite-za-prestupek-rodice-je-na-hrane-ustavnosti-40370796

Dítě si hraje