Smrt blízkého prožívají děti jinak, třeba si hrají na pohřbívání, říká terapeutka Sylvie Stretti

O smrti se s dětmi nemluví snadno. Někdy se tomu lidé snaží vyhnout vysvětlením, že děti přece do určitého věku smrt vůbec nechápou. Podle Sylvie Stretti však smrt může v určitém rozsahu pochopit i velmi malé dítě. „V pohádkách je smrt přítomná často. Popelka je bez maminky, má tam macechu. A i když se děti někdy ptají, proč nemá maminku a proč je macecha zlá, častěji se zaměřujeme na otázky, na které se nám snáz odpovídá,“ říká v Diagnóze F. Jedním z důvodů, proč se tématu smrti v hovorech s dětmi vyhýbáme, je, že je nechceme vidět smutné.

To, jak se dítěti daří či naopak nedaří přijmout smrt svého blízkého, můžeme pozorovat na změnách v chování i ve způsobu, jak si dítě hraje. „Místo hraní si se zvířátky na farmu si hrají třeba na nemocnici nebo na pohřbívání,“ popisuje možné projevy dětského truchlení terapeutka.

Standardní doba, během které bychom měli zvládnout přijmout něčí smrt, neexistuje. Když odejde prarodič, kterého ve vysokém věku už sužovaly četné choroby, bude tato doba pravděpodobně kratší než v situaci, kdy došlo k nečekanému úmrtí v mladším věku. Pokud se jedná o smrt násilnou, nebo dokonce sebevraždu, pak může doba potřebná pro přijetí smrti blízkého trvat v řádu měsíců až let.

O tom, jak se děti se smrtí blízkých vyrovnávají, psala Sylvie Stretti ve svém článku také pro portál Šance Dětem.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde: https://wave.rozhlas.cz/deti-smrt-blizkeho-prozivaji-jinak-treba-si-hraji-na-pohrbivani-rika-terapeutka-8029455?fbclid=IwAR0UaGPNzIEHj6w06pQYXVUHGRjYPTWKJ-ic3QG_ZAuGoAY7rG424IUFiuo