S kyberšikanou se setká každé druhé dítě. Učte ho, jak se proti ní bránit

V době koronavirových omezení se aktivity dětí přesunuly do virtuálního světa více než kdy před tím. Výuka, každodenní komunikace, počítačové hry. On-line svět a internet je ale každodenní rutina, která s sebou přináší rizika, konkrétně kyberšikanu a kybergrooming. Konkrétně v období od března do května tohoto roku Linka bezpečí zaregistrovala o 27 telefonátů více než minulý rok. "V porovnání s klasickou osobní šikanou tady dochází ke dvojímu umocnění újmy postiženého, protože materiál zůstává dlouhodobě dostupný a má obrovské publikum. V případě kybergroomingu se jedná o nejvíce nebezpečnou internetovou hrozbu. Vedle zmanipulování oběti zahrnuje také odcizení, zneužití nebo vymáhání fotek a videí se sexuálním obsahem, často pod smyšlenými záminkami a spojené s výhrůžkami," popisuje Peter Porubský z Linky bezpečí.

Na Linku bezpečí volá více dětí než minulý rok 

V roce 2019 v období od 1. března do posledního května na Linku bezpečí zavolalo šestnáct kontaktů, tento rok je to čtyřicet tři, přičemž se kontakt mohl opakovat, tedy dané dítě mohlo volat víckrát. Podle mluvčí Linky bezpečí Reginy Jandové se ale toto většinou neděje. Výsledky průzkumu rizikového chování českých dětí v prostředí internetu, na kterém se podílela Univerzita Palackého v Olomouci, společnost Seznam.cz a Google, ukazují, že každé druhé dítě ve věku 11 až 17 let má osobní zkušenost s kyberšikanou. Svou roli na tom má také fakt, že téměř 81 % dětí má založený facebookový účet a 26 % dětí by vyhovělo nabídce neznámého člověka, aby si ho přidalo mezi osoby, s nimiž bude po internetu komunikovat.

České děti a studenti jsou v používání internetu nad evropským průměrem

Podíl českých studentů využívajících internet ke komunikaci a zábavě navíc stále roste a podle nejnovějších dat ČSÚ je větší než celoevropský průměr. Největší problém z hlediska kyberšikany zkrátka představují sociální sítě. "Profil na sociálních sítích mělo v roce 2019 již 98 % studentů starších 16 let. Denně je na sociálních sítích 78 % patnáctiletých dívek a 70 % chlapců," říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Vždy platí, že je vhodné začít blokací útočníka, oznámit útok a poradit se s někým blízkým. Aby se dalo předejít krizové situaci, rodič by pak měl podle Kateřiny Schmidové z Linky bezpečí budovat s dítětem důvěryhodný a otevřený vztah, aby se za ním nebálo přijít, kdykoliv na internetu narazí na něco, co jej znepokojí. 

Nechte dítě, aby vám v klidu popsalo, co se stalo

"Dítě, u kterého probíhá kyberšikana, se může projevovat stísněně, ustrašeně či uzavřeně, může mít různé psychosomatické obtíže. Pokud se rodič dozví nebo se mu dítě svěří, že je šikanováno prostřednictvím internetu, je vhodné dítěti dát podporu a pocit bezpečí, netrestat ho. Důležité je si nechat od dítěte popsat situaci a na základě toho promyslet další postup. Rodič může kontaktovat školu, pokud se děje kyberšikana ve škole, poskytovatele internetových služeb s žádostí o zablokování webových stránek a v neposlední řadě i policii," radí Schmidová.

Celý článek najdete zde: https://zena.aktualne.cz/rodina/kybersikana-v-karantene/r~f1bd0600a97811eab1110cc47ab5f122/