S dětmi, které mění pohlaví, si školy často nevědí rady

„Ten počet určitě narůstá. Pacienti ve věku patnáct až devatenáct let, kteří navštívili naši sexuologickou ambulanci pro nejasnosti v sexuální identitě v letech 2010 až 2015, byli pouze dva. Od roku 2016 jich zatím evidujeme dvacet,“ řekla České televizi sexuoložka Helena Reguli z brněnské sexuologické a psychiatrické ambulance.

Změnou pohlaví často prochází studenti během střední školy. Jenže ty často nejsou na podobné situace připravené. „U nás to byl celkem masakr. Neměla jsem to komu říct, tak jsem šla za češtinářkou. Ta mě podržela,“ popisuje svou zkušenost Kamila, čerstvá maturantka střední průmyslové školy z jižní Moravy. Veřejně se začala prezentovat jako žena na konci prvního ročníku svého studia.

„Vedení školy jsem na začátku druháku přinesla doporučení, které zpracoval můj sexuolog. V něm stálo, že by mě měli oslovovat učitelé jako holku, že by mě měli pouštět na dámské záchody, popřípadě stanovit nějaký, kam bych mohla chodit, ale ne pánský,“ říká Kamila. Vedení školy ale podle ní doporučení ignorovalo. Podle zákona pro ně totiž byla muž. „V praxi to pak probíhalo tak, že mi vedení řeklo, že jsem pro ně kluk a nic takového pro mě dělat nebudou. Takže jsem musela obejít všechny učitele. Ti mi řekli, že mě tak budou oslovovat, že jim to nevadí, a na dámské záchody jsem chodila stejně a nikomu to nevadilo. Po čase mě začali vnímat jako holku,“ popisuje Kamila.

Naopak dobrou zkušenost má devatenáctiletý Jakub, absolvent Střední průmyslové školy chemické z Pardubic. Se změnou začal už na základní škole. „Dostal jsem vlastní záchod i vlastní šatnu na převlíkání a s kluky jsem cvičil úplně normálně. To samé na střední škole, chodil jsem normálně na pánské WC, jako ostatní kluci. Nikdy se ani nestalo, že by se učitelé přeřekli a oslovili mě v ženském rodě,“ popisuje svou zkušenost.

Každá škola řeší podle sexuoložky Petry Vrzáčkové z Pražské TH kliniky situaci po svém. „Školy jsou na tom jak kde, někde fantastické, někde je to tristní,“ řekla sexuoložka. Vedení školy se často řídí podle pohlaví, které má žák uvedeno v občanském průkazu. Úřední změna pohlaví, tedy úprava dokladů, je v Česku ale podmíněna operací, včetně sterilizace. Jenže operativní změnu pohlavních orgánů mohou podstoupit transgender lidé až po dovršení 18 let. Někteří z nich navíc podle organizace Trans*parent operaci podstoupit nechtějí. „Existují trans lidé, kteří o operaci nestojí, nebo ji ze zdravotních důvodů podstoupit nemohou, ale požádají o ni, aby právě úřední změny dosáhli,“ vysvětluje člen organizace Jáchym Erben.

Proč přibývá žáků, kteří veřejně pochybují o své genderové identitě, odborníci přesně nevědí. „Určitě jev souvisí i s kulturou, rozvolňováním hranic mezi maskulinitou a feminitou, také rodiče možná více naslouchají dětem a pomáhají jim řešit potíže, informovanost dospívajících o sexualitě je vyšší,“ doplnila sexuoložka Reguli. Některé ordinace kvůli kapacitě už nové pacienty nepřijímají. „Přibývá jich, ten nárůst je markantní. Za šest let, co jsem tady, jejich počet narostl tak o padesát šedesát procent, proto nové pacienty už odkláníme,“ řekla zdravotní sestra z olomoucké psychiatricko-sexuologické ambulance.

Celý článek najdete zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/sexuologove-pribyva-zaku-kteri-meni-pohlavi-skoly-si-s-nimi-casto-nevedi-rady-58205