Rozvíjejte EQ už v dětském věku aneb emoční inteligence jako sociální výhoda

Na pískovišti jste velmi často svědkyní zajímavých scén. Zrovna nedávno jsem viděla, jak se jedna holčička uprostřed pískoviště z ničeho nic rozplakala. Bez viditelné příčiny. A v tu chvíli se okolo začaly dít věci - několik dětí k ní přišlo a začalo ji utěšovat. Pár dětem to bylo úplně jedno a plačící dítě ignorovaly. A několika dalším byl její pláč viditelně proti srsti, tak pískoviště opustily a šly si hrát jinam. V které skupině dětí by asi bylo vaše dítě?

Pojem emoční inteligence se v psychologii objevuje poměrně nově -  od 90. let minulého století. Prvně jej použili američtí psychologové Peter Salovey a John D. Mayer. A ptáte se, co to vlastně je? Je zajímavé, že ani do dnešního dne se všichni psychologové neshodnou na jedné definici. Emoční inteligence by se dala popsat takto:

• schopnost pracovat se svými pocity
• schopnost vnímat a pracovat s pocity ostatních
• umění pocity rozvíjet (své i ostatních)
• umění motivovat sebe i ostatní
• sebeovládání
• vytrvalost

Zkrátka a dobře - emoční inteligence je plná dovedností, které jsou někde na rozhraní rozumu a pocitů. EQ je zkratka, která se používá pro označení tzv. emočního kvocientu. Znáte IQ? Tak EQ je něco podobného. Tak jak IQ měří inteligenci, používá se EQ právě pro změření emoční inteligence. Nenechte se však zmýlit - tím, co emoční inteligenci tvoří je tak nějak dáno, že její změření není jednoduchá disciplína. Samozřejmě se můžete na internetu setkat s různými EQ testy, ale to pravé ořechová to nebude. Zkuste si jen představit, jak se asi měří to, jak je člověk laskavý nebo vytrvalý. Se skutečným testem EQ se tak většinou setkají rodiče, u jejichž dítěte existuje podezření na Aspergerův syndrom, Rettův syndrom nebo nějakou jinou formu autismu. U těchto dětí je totiž jedním z ukazatelů na konkrétní poruchu právě jejich práce s emocemi. EQ se proto v běžném životě používá spíše jako obecnější ukazatel toho, jak moc je člověk „pocitový“. Tedy například „ti mají ale vysoký EQ“ může být řečeno o skupině dětí, které na pískovišti běžely holčičku utěšit a zeptat se jí, co se stalo. Naopak děti s nízkým EQ byly ty, které zůstaly sedět a pláč jejich malé kolegyňky s nimi ani nehnul.

Důvodů, proč se s dětmi věnovat rozvoji emoční inteligence je hned několik:

• Lepší zvládání konfliktních situací - lidé s vyšším EQ dokáží své emoce lépe ovládat, nešijí vše "horkou jehlou" a před pronesením unáhlených vět si situaci dobře promyslí, záleží jim totiž na pocitech jiných lidí a uvědomují si, že by je mohli ranit. To je nesmírně důležité nejen pro vaše rodinné vztahy, ale také v navazování a udržení přátelství a později také partnerského života.
• Motivace a dosahování cílů (disciplína) - děti, které mají lépe rozvinutou emoční inteligenci jsou odolnější proti stresu. Dokáží motivovat samy sebe a je pro ně tak snadnější dosáhnout stanoveného cíle. Navíc jsou trpělivější.
• Benefit do následujících let - emoční inteligenci můžeme trénovat a zlepšovat po celý náš život. Pokud na tom začnete s dítětem pracovat již v jeho útlém věku, má perfektně nakročeno do budoucna. Přirozeně totiž bude tíhnout k tomu, aby se stále zlepšovalo.
• Sociální výhoda - všimly jste si někdy, například na třídním srazu, že někteří jedničkáři ze třídy si nevedou až tak dobře? Zato spolužák, který sotva "prošel" osmou třídou to má naopak? Může za tím být právě emoční inteligence a to, že spolužák s pětkami na vysvědčení se tak nějak umí lépe poprat se životem než jeho inteligentnější kolega.

Celý článek najdete na: https://www.modrykonik.cz/magazin/article/rozvijejte-eq-uz-v-detskem-veku-aneb-emo-20wsw9/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

> další zprávy z médií