Roste počet mladých pouze se základním vzděláním. V Evropě je trend opačný

Závazným cílem státu je držet podíl osob ve věku 18 až 24 let, které dosáhly základního vzdělání, ale pak vypadly ze školského systému, pod pěti a půl procenty. To se celkem bez problémů dařilo do roku 2014, od té doby ale křivka prudce roste. "V roce 2015 hodnota přesáhla šest procent a v roce 2017 dosáhla hodnoty 6,7 procenta," přiznává studie.

Předčasné ukončování vzdělávání vyjádřené právě podílem "základoškoláků", kteří si dál už nezvýší vzdělání, má v Česku tak úplně opačný trend, než je tomu v drtivé většině ostatních zemí EU. V těch dochází k poklesu či stagnaci míry odchodů ze vzdělávání, v Česku v posledních letech k jejímu setrvalému nárůstu. "Tento trend, který s sebou nese jednoznačně negativní ekonomický dopad pro všechny strany, je navíc silně regionálně specifický: Ústecký a Karlovarský kraj dosahují podílu 14,5 procenta, zatímco například Vysočina a Jihomoravský kraj mají míru předčasných odchodů nižší než tři procenta," varuje reformní plán.

Nedosažení cíle ve vzdělávání není jen špatné pro jednotlivce, ale tratí na tom celá společnost. Sociálně i ekonomicky. Hůře vzdělaný člověk má nižší mzdu, odvede méně na daních a pojištění, snáze spadne do dlouhodobé nezaměstnanosti a ze sociální sítě může více vyčerpat na dávkách. Vypadávání ze vzdělávacího procesu dokonce proniklo ve velkém už do základoškolského vzdělávání. Významným fenoménem je ukončování povinné školní docházky dříve než v 9. ročníku základní školy. Podíl žáků, kteří v základní škole nedošli ani do osmého ročníku, natož devátého, na počtu všech žáků, kteří předčasně ukončili školní docházku, za poslední čtyři školní roky vzrostl. Ze 17,2 procenta (658 žáků) v roce 2014 jsme se dostali na 19,4 procenta (780 žáků) v roce 2017. 

Celý článek najdete zde: https://ekonom.ihned.cz/c1-66576250-skola-uz-neni-zaklad-zivota-pocet-mladych-se-zakladnim-vzdelanim-roste