- Domů
- O čem se mluví
- Rodina v síti: Já a mé virtuální já aneb Jak se starat o svou digitální identitu a nezbláznit se z toho
Rodina v síti: Já a mé virtuální já aneb Jak se starat o svou digitální identitu a nezbláznit se z toho
Datum publikace: 04. 03. 2020
Periodikum:
eduzin.cz
V digitalizované společnosti tvoří vystupování na internetu nedílnou součást naší identity. Krom reálné osobnosti máme ještě tu digitální. Na té je zrádné, že ji nevytváříme jen my sami a nemáme nad ní vždy kontrolu. Dokonce nám ji může někdo ukrást. Jak by měla naše digi-identita vypadat a jak si ji co nejlépe ochránit?
Digitální identita je souhrn informací o naší osobě, které lze nalézt na internetu. Stejně jako máme každý svou osobnost v reálném prostředí – způsob chování, vlastnosti, dovednosti, interakce, práva a povinnosti nebo třeba náš vzhled – obdobně věci fungují i v prostoru digitálním. Svou digitální identitu si můžeme sami budovat, ale vytváří se i pasivně, bez ohledu na to, zda si to přejeme či nikoliv.
Ideálně by naše digitální identita neměla být příliš odlišná od skutečnosti. Uvádí se přitom, že 40 % lidí o sobě na internetu uvádí lživé informace. Do tohoto čísla přitom není zahrnuto celé spektrum lidí, kteří své virtuální Já pouze částečně přikrašlují. Součástí naší digitální identity je veškerý náš projev v kyberprostoru: naše komentáře, lajky na sociálních sítích, články, které píšeme nebo aktivita, jíž vykazujeme. Třeba i naše ikona nebo fotografie na Facebooku je podstatnou součástí digitální identity. A ano, i ty opilecké fotky z vánočního večírku. Zatímco dohledat minulost v reálném prostoru je docela těžké, v prostředí sociálních sítí je to mnohdy až směšně jednoduché. Sociální sítě jsou prvním zdrojem informací pro zaměstnavatele a „lovce hlav“ při náboru nových zaměstnanců, a to nejen ta „pracovní sociální síti“ LinkedIn. Stále populárnější formou sebeprezentace v digitálním prostoru je osobní webová stránka nebo blog.
Digitální stopy nemizí
A konečně existuje i pasivní forma digitální identity: stopy, které po sobě zanecháváme tím, jak používáme internet. Každý náš pohyb (a časem i pohled) v kyberprostoru je zaznamenán a hodnocen umělými inteligencemi. Naše digitální stopy nemizí. Na jejich bázi se algormitmy sociálních sítí rozhodují, jaké příspěvky a reklamy nám nabídnou. Svět, jaký potkáme na síti, se odvíjí od toho, kým jsme. Dřív jsme byli varováni, abychom na síti nesdíleli své osobní údaje jako je třeba rodné číslo. S nástupem éry dat takové doporučení ztrácí smysl. Výběr stránek, lajkování či komentování dodává zřizovatelům stránek podrobné informace o tom, kým jsme. Oproti tomu je zveřejnění rodného čísla detailem.
S tím, jak se stále výrazněji propojuje svět skutečný a ten digitální, důležitost digitální identity poroste. Už dnes je to dobře viditelné na celebritách a veřejně činných osobách: je to právě jejich digitální identita (budovaná často s pomocí celého marketingového týmu), co mnohdy v lidech utváří názor na jejich osobnost i v reálném prostředí. S rostoucím rozšířením biometrického zabezpečení se ještě více propojí realita a digitální prostor: naše otisky prstů, skeny duhovky nebo žil v dlani budou nedílnou součástí naší digitální identity, která snadno poslouží k naší identifikaci uvnitř i vně světa internetu.
Celý článek najdete zde: https://eduzin.cz/wp/2020/02/22/rodina-v-siti-ja-a-me-virtualni-ja-aneb-jak-se-starat-o-svou-digitalni-identitu-a-nezblaznit-se-z-toho/.