Rodiče dětí ve speciálních školách si musí pomůcky vyrábět sami

„Na matematiku a češtinu si pomůcky vyrábíme sami, protože na ně nejsou dostupné pracovní sešity. Ve slabikáři přelepujeme texty velkými písmeny, běžné písmo náš syn vůbec nepřečte,“ sdělila Právu Erika Vosáhlová z Prahy, jejíž syn Mikuláš se narodil s Downovým syndromem.
Mikuláš přišel do speciální školy poté, co se v jeho případě neosvědčila škola s waldorfskou výukou. Začal navštěvovat speciální školu v Praze, která se na výuku dětí s poruchami učení zaměřuje, čemuž odpovídá i vzdělání a dlouholeté zkušenosti pedagogického sboru.
„Učitelé i asistenti nám jsou nesmírně nápomocní. Nedovedu si to představit v jiné škole. Rodiče jiných zdravotně postižených dětí, které chodily do běžných škol, si stěžovali, že dítě muselo místo výuky českého jazyka do kabinetu, protože to učitel nezvládal. Jinde se dětem smály nebo je dokonce šikanovaly,“ uvedla Vosáhlová.
Stát v posledních letech podporoval spíše inkluzi v běžných školách. Nedostatek peněz ve speciálním školství chce řešit poslanec Jan Hrnčíř (SPD), který v rámci projednávání státního rozpočtu na příští rok předložil návrh, aby speciální školy dostaly z rozpočtu dvě miliardy korun navíc.
Jak dále informoval, je speciální školství pro handicapované a mimořádně nadané děti prospěšnější než inkluzivní vzdělávání.
Podle návrhu státního rozpočtu by příští rok měly jít na podporu vzdělávání handicapovaných i extrémně nadaných dětí v běžných školách čtyři miliardy korun.
„Pro rok 2019 máme v rozpočtu 900 milionů korun navíc mimo společné vzdělávání právě pro speciální školy a třídy,“ sdělil Právu Antonín Zelenka z ministerstva školství.

Celý článek najdete v deníku Právo