Psycholožka: Dítě s Aspergerem na pohled nepoznáte. Není jako Sheldon

Datum publikace: 03. 03. 2021
Periodikum
idnes.cz
Postava šestiletého Jakuba v televizním seriálu Kukačky přivedla v poslední době nejednoho rodiče k otázkám: Co přesně je Aspergerův syndrom? Jak se projevuje? A jak se liší od autismu? Psycholožka a metodická ředitelka Národního ústavu pro autismus Kateřina Thorová v pořadu Rozstřel mimo jiné řekla, jak děti s Aspergerem vychovávat i jak se posléze projevují v dospělosti.

 

Slavnou filmovou postavou s autismem je Rain Man, kterého bravurně ztvárnil Dustin Hoffman. Někteří odborníci ale nejsou úplně šťastni, když veřejnost vnímá autisty zrovna jako Rain Mana. Jak to vidíte vy?

Já film Rain Man zbožňuji a myslím si, že udělal velkou službu lidem s autismem v tom, že představil autismus veřejnosti. Ale má to i svoji stinnou stránku, že ukázal autismus v té velmi vzácné podobě člověka, který je extrémně nadaný. Někdy se tomu říká „savantský syndrom“ a těch lidí je na světě jenom pár stovek. Zato lidí s autismem nebo s poruchou autistického spektra jsou statisíce, nejsou tak mediálně atraktivní a nejsou tak rozpoznáváni. Takže dneska často lidé vidí v autismu Rain Mana nebo Sheldona Coopera z Velkého třesku.

Sheldon z Velkého třesku, jak sám říkal, trpí Aspergerovým syndromem. Pojďme si rozlišit, je to porucha autistického spektra, ale není to typický autismus?

Ty kategorie se mají rušit, v podstatě zůstane jen kategorie „porucha autistického spektra“, takže Aspergerův syndrom skutečně je autismus, ale odlišení spočívá v tom, že oni nemají výraznější handicap v poruše řeči, mluví dobře, nemají opožděný vývoj řeči a jejich intelekt je v normě. A pokud bych to měla říct ještě zjednodušeněji, tak velmi často autismus na nich není moc vidět. Na první pohled můžou působit velice zdatně. I handicap v sociálním kontaktu a v komunikaci zůstává na první pohled skrytý. Ono to platí i potom pro dospělé, že teprve až ve chvíli, když s dotyčným člověkem společně žijete třeba ve společné domácnosti nebo ho máte jako spolupracovníka, tak teprve pak zjistíte, že tam můžou být odlišnosti v sociálním chování. Dotyčný člověk se chová nestandardně a to potom teprve ukazuje na potíž v poruše autistického spektra.

Existuje nějaká škála, nějaké kritérium, že to nestandardní chování už je porucha a nikoliv jen povaha, výstřelek, excentrismus?

To je těžká otázka, protože skutečně to spektrum a ta hranice není jako NULA či JEDNA. Jakože NULA znamená, že nemá autismus, a JEDNA, už autismus má. Vstupuje do toho celá řada úvah a mluví se o diagnóze trochu jako o názoru. Ale tím nechci vůbec shazovat diagnostiku jako takovou, protože většina dětí pak nakonec opravdu buď padá nebo nespadá do té klinické diagnózy. A samozřejmě menší počet dětí, dejme tomu u Aspergerova syndromu jedno procento a celkově u autismu dvě procenta, spadají do poruch autistického spektra. No a pak je taková šedá zóna, kde to úplně nespadá do klinické diagnózy, to znamená, že to tolik nekomplikuje život jim ani okolí a není tam predispozice k tomu, že se z toho rozvine nějaká duševní porucha. Co ale platí, že i tito lidé občas potřebují trochu pomoct. Takoví lidé mohou profitovat z toho, že dostanou nějakou psychoterapeutickou radu, jakým způsobem s tím zacházet. Ono jim to totiž později může dělat potíže v manželství nebo v partnerství. Takže je docela dobré umět sám sebe zařadit a mít nějakým způsobem zpracovanou svou identitu, aby pak člověk nedával vinu sám sobě a nebo třeba rodičům.

Celý článek najdete zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/aspergeruv-syndrom-na-diteti-na-prvni-pohled-nepoznate-rika-psycholozka.A210228_130846_domaci_mase

Související články:
Chlapec si čte v posteli knihu