Přichází k nám utrápené děti, ty příběhy mám stále v hlavě, říká šéfka SOS vesniček

Také máte rádi příběhy s dobrým koncem?

U srdce zahřejí o to víc, pokud jsou výsledkem vaší práce. Víc než tisícovkou dětí jen za loňský rok, kterým podala pomocnou ruku, se může pochlubit i organizace SOS dětské vesničky. A taky skvělou ředitelkou Jindrou Šalátovou. Do národní kanceláře Vesniček jsem se za ní vydala jednoho brzkého rána a popovídala si s ní nejenom o fungování organizace, ale i o konkrétních příbězích, které jí utkvěly v paměti, nebo o tom, jestli sama někdy uvažovala vzít si dítě do pěstounské péče…

Jak jste se k práci v SOS dětských vesničkách dostala?

Jsem vystudovaná psycholožka, původně jsem pracovala v armádě. Vždycky jsem ale o práci v téhle organizaci snila. Začínala jsem tady jako metodička a postupně pozice v rámci organizace měnila, ve Vesničkách jsem už sedmým rokem.

Jaká je filozofie Vesniček? Pro koho tady jsou?

SOS dětské vesničky tady jsou pro ohrožené děti. Jsou tady pro děti, které jsou ohrožené odebráním z rodiny, ve které žijí, nebo pro děti, které už z rodiny odebrané byly, to znamená pro ty, které jsou v náhradní rodinné péči. Pomáháme i pěstounským rodinám, aby se o děti mohly starat dobře. A pomáháme i dětem, které jsou odebrané, v našich krizových centrech – SOS Sluníčkách. Ta jsou tady pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V podstatě se v první řadě snažíme vždy o to, aby dítě mohlo zůstat ve své biologické rodině. Sociální pracovnice chodí přímo do „terénu“, řeší s rodinou v jejím přirozeném prostředí konkrétní trable, které má.

Celý článek najdete zde: https://www.maminka.cz/clanek/prichazi-k-nam-utrapene-deti-ty-pribehy-mam-stale-v-hlave-rika-sefka-sos-vesnicek