Predátoři můžou u dětí rozvinout deprese, úzkosti i trauma, varuje psycholožka

Datum publikace: 10. 03. 2020

Periodikum:

radiozurnal.rozhlas.cz

Pokud někdo náctileté vydírá, můžou mít velmi silné pocity, že jsou v absolutní pasti, ze které není cesta ven. Dítě se často uzavírá do sebe, přestává se vídat s kamarády a nezajímají ho koníčky, popisuje ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková varovné signály, které by žádný rodič neměl ignorovat.

Terapeutické místnosti v pražském Dětském krizovém centru připomínají spíš hernu. Děti se tu mají cítit dobře…

Terapeutické místnosti jsou určené pro práci s dětmi mladšího věku, zhruba od školky do deseti let. Pracujeme s dětmi traumatizovanými. Je tu velké množství hraček, ale třeba i malé pískoviště. Máme tu domeček pro přehrávání rodinných situací, využíváme symboly ohrožení nebo naopak ochránce.

Celá terapie je založena na hře. Při ní totiž může dítě udělat cokoli – může vyjadřovat touhy a sny, může v ní ale taky přehrávat a odžívat si to, čemu bylo vystaveno. Záleží, jaké hračky dítě využije. Jestli symboly ohrožující, symboly zla jako třeba plastového aligátora, nebo naopak symboly obrany. Děti tady mají odložit veliký kus svých trápení.

Jaké jsou signály, že se dítě vnitřně necítí dobře?

Bohužel se setkáváme především s dětmi, které se vnitřně dobře necítí. Navíc z velké části to jsou děti, kterým trápení působí jejich nejbližší rodina. Řešíme případy fyzického a psychického týrání a také sexuálního násilí na dětech.

Chodí k vám i děti, které sexuálně zneužili internetoví predátoři?

Ano, i to je problematika, se kterou Dětské krizové centrum už mnoho let pracuje a na kterou se také snažíme dlouhodobě poukazovat jako na velké riziko pro dnešní děti. Případů postupně a dlouhodobě přibývá.

Celý text a rozhovor najdete zde: https://radiozurnal.rozhlas.cz/pojd-si-se-mnou-psat-serial-radiozurnalu-odkryva-podoby-internetovych-sexualnich-8155425/4