Pravidla pro dětské skupiny budou přísnější
Dětské skupiny, kterých je nyní přes osm set, mají mírnější hygienická pravidla než klasické školky, chůvy v nich nemusí děti vzdělávat, a nepotřebují proto mít vystudovanou odbornou školu. Ministerstvo teď pošle do sněmovny novelu, jejímž cílem je kromě nových pravidel financování také profesionalizace péče ve skupinách. Lidé, kteří mají děti na starost, se budou muset pravidelně vzdělávat. "Pečující půjdou jednou za rok na školení pro zvýšení kvalifikace," uvedla Zuzana Jentschke Stöcklová, náměstkyně ministryně Jany Maláčové (obě ČSSD). Nadále bude platit, že o děti ve skupině mohou pečovat kvalifikované chůvy, učitelé, zdravotníci či ošetřovatelé.
Dětí, které zařízení navštěvují, je více než míst, protože se mohou střídat. "Jedno dítě tam může být třeba tři dny v týdnu, druhé dva, podle toho, jak rodiče potřebují," vysvětluje ministerská náměstkyně Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) s tím, že hlavně u mladších dětí není obvyklé, aby ve skupině pobývaly od rána do večera, od pondělí do pátku. Povinné vzdělávání podporuje Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí. "Třeba kurzy první pomoci jsou ochranou pro chůvy i provozovatele," říká předsedkyně asociace Daniela Vašíčková. Znalost první pomoci považuje za přínosnou také Kateřina Francová z neziskové organizace Jesle, školky, dětské skupiny, tedy sdružení, které skupiny provozuje a pomáhá s jejich zřizováním. Celkových 12 hodin školení ročně ale označuje za zbytečné. Námitky má Francová také k úpravě počtu chův k počtu dětí. Dnes platí, že o skupinu čítající šest dětí se stará jedna chůva, a na 24 dětístačí dva pečovatelé, respektive tři, jsou-li aspoň jednomu svěřenci méně než dva roky. Novela poměr sjednocuje, jedna chůva bude potřeba na každých šest dětí. To Francové přijde předimenzované a pro provozovatele příliš nákladné.
"V péči o dítě je velký nedostatek lidí. Abychom přilákali nové a udrželi stávající kvalitní zaměstnance, musíme nabízet 'něco navíc', formou finančních odměn i různých benefitů," říká Francová s tím, že při navrhovaném počtu personálu nebude stačit slibovaný státní příspěvek ve výši 7500 korun měsíčně na jedno místo. Rodiče by podle ministerstva měli přispívat maximálně třetinu minimální mzdy. Provozovatelé dětských skupin, často neziskové organizace, upozorňují, že když financování nepřevezme po Evropské unii stát, budou muset skončit nebo své služby zdražit. "Pokud by stát nezaručil novelou navržený příspěvek, stanou se skupiny finančně nedostupnými a budou je využívat jen bohatí," říká Vašíčková z asociace provozovatelů. Chudší rodiče by pak děti nemohli do skupin poslat a zůstávali by s nimi doma. Podle ministerstva navštěvují skupiny nejčastěji děti ve věku dvou a tří let, pro něž nejsou místa ve školkách.
Související články na portálu Šance Dětem
