Povinnost nahlásit týrání dítěte má každý člověk

Datum publikace: 25. 03. 2019
Periodikum:
idnes.cz
Českem nedávno otřásla vražda tříleté dívky, o jejímž týrání okolí zřejmě vědělo, přesto však nikdo ze sousedů své podezření neohlásil policii. Přitom to ale udělat musí. Podle kriminalistky Jindřišky Cestrové a prezidentky Bílého kruhu bezpečí Petry Vitoušové je pro prevenci a zlepšení situace klíčová osvěta a zdravá společnost. 

Poté, co policie na začátku března vraždu odhalila a mezi podezřelé zařadila partnera dívčiny matky, se ukázalo, že sousedé o týrání dítěte podle všeho věděli. Protože nikdo z nich své podezření neohlásil, případ se zařadil mezi další smutné scénáře, kdy se policie o násilí nedozvěděla včas. Prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová nechápe, že lidé neměli odvahu zavolat na policii a případy nahlásit. "Srdce každého člověka soucítící s jinou bytostí musí být velmi okoralé, pokud odvrátím zrak a neučiním nic pro záchranu takhle malého tvorečka," říká. Kriminalistka věnující se zejména problematice mládeže Jindřiška Cestrová dodává, že pokud jsme svědky týrání dětí, ač se třeba cítíme ohroženi, máme povinnost toto hlásit. Jinak případnému mlčícímu hrozí sankce. "V souvislosti s dětmi nehovoříme o domácím násilí, protože domácí násilí je partnerské. Pouze v případech, že ty děti jsou svědky toho, co se odehrává mezi rodiči nebo mezi dospělými, se kterými žijí ve společné domácnosti, tak tam samozřejmě hrozí riziko, že se také při nějakém násilném útoku stanou jeho terčem," vysvětluje kapitánka. "Případy, na které jste se ptala, se nezdají být domácím násilím. Zdá se, že se jedná o týrání svěřené osoby. Zákonodárce chrání děti velmi výrazným způsobem, je tady prolomeno i lékařské tajemství. I lékař, který shledá stopy násilí na dítěti, které byly zaviněny jinou osobou, má povinnost oznámit to orgánům činným v trestním řízení," dodává Vitoušová. Je důležité, aby se do povědomí široké veřejnosti dostalo, že děti jsou chráněny a lidé jsou povinni podezření na případné násilí oznámit, navzdory strachu. Možností, jak to provést a zachovat si anonymitu, je hodně. 

Jak může soused poznat případ týraného dítěte? 

"Můžu slyšet křik, nadávky a tak podobně, je změněné chování, ty oběti bývají zamlklé. Tráví velkou část dne v předškolních zařízeních, v mateřské školce, případně v základní škole. Je dobré všímat si, když se děti převlékají ve školce na tělocvik, zda to dítě má modřiny, jak se chová, ke kamarádům, jestli je ustrašené nebo hrubé. Zkušení pedagogové by měli být schopni poznat, že se s tím dítětem děje něco zvláštního, případně tu situaci ohlásit policii nebo mu pomoci," říká Cestrová. "Permanentně plačící dítě neznamená vždy, že mu někdo ubližuje. Je ale důležité okolí dítěte hlídat, kontrolovat a hledat případné důkazy o tom, co se děje i v širším kruhu lidí okolo něj," sdělila Vitoušová.

Jak zajistit, aby dětí postižených násilím, bylo co nejméně 

"Je to především o prevenci a zdravé společnosti, zdravých mezilidských vztazích. Všichni jsme emocionálně přetíženi, je tu veliký tlak na výkon. Hodně zdrojů informací. Odvykáme si normální komunikaci, všichni si vyřizují SMS. Tím je komunikace poznamenaná a rodiče to pak přenáší na své děti," kritizuje Vitoušová současnou situaci. "Myslím si, že jsme stále dlužni osvětou. Musíme o tom otevřeně mluvit. Je to něco, co tu vždycky bylo a bohužel bude. Je na nás, abychom nebyli lhostejní a věděli, co dělat," dodává. 

Celý článek najdete zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozstrel-bily-kruh-bezpeci-vitousova-kriminalistka-cestrova-deti-obeti-trestny-cin.A190313_162219_domaci_evam

Související články na portálu Šance Dětem