Povánoční zamyšlení: Jsou dětské domovy zlatá klec?
Peníze ani láska jim překvapivě nechybí. Jejich problém spočívá někde úplně jinde. Žijí totiž bez znalosti obyčejného života, bez vlastní odpovědnosti.
Informace, které kolují o dětech z dětských domovů mezi lidmi, jsou často velice zkreslené. Představa, že v dětských domovech děti trpí hmoutnou nouzí je úplně scestná a platila naposledy počátkem minulého století.
Zapomeňte na balíky obnošeného šatstva či hračky, které dosloužily vašim vlastním dětem! Situace se samozřejmě může domov od domova lišit, ale obecně platí, že děti žijící v dětských domovech hmotnou nouzí netrpí. Dokud jsou v domově samotném, mají vše zajištěno. Nemusí nic zařizovat a rozhodovat, ale přitom žijí v poměrném luxusu. Paradoxně právě tato skutečnost znesnadňuje jejich vstup do samostatného života. Dalo by to se nazvat syndromem zlaté klece.
Tety, strejdové a luxus
Naprostá většina dětských domovů neznalého člověka překvapí vysokou úrovní. Po materiální stránce je o děti mnohdy postaráno lépe než na úrovni běžné české rodiny. Společné ložnice s dvaceti lůžky jsou vzpomínkou na dobu Jany Eyrové! Dětem je v dětském domově často lépe než v nefunkčních rodinách, z nichž byly rozhodnutím soudu odebrány.
Celé znění článku najdete na: https://zena.aktualne.cz/rodina/povanocni-zamysleni-jsou-detske-domovy-zlata-klec/r~i:article:781335/.
