- Domů
- O čem se mluví
- Pomoc! Zapomínáme psát
Pomoc! Zapomínáme psát
Datum publikace: 26. 04. 2018
Periodikum:
idnes.cz
Zkuste se zamyslet, kdy jste naposledy psali rukou. To na klávesnici počítače nebo mobilu saháme den co den. Bohužel se to týká i našich ratolestí, pro něž je psaní velmi užitečným způsobem, jak rozvíjet svoje motorické dovednosti i schopnost se vyjadřovat.
Proč má psát rukou, když časem stejně bude psát jen na klávesnici? „Jako češtinářka jsem se s tímto názorem setkala u několika rodičů, zejména když jsem upozornila, že písmo jejich dítěte je nečitelné, ledabylé. Objevil se i názor, že psaní rukou bychom už na škole neměli vůbec vyžadovat a že klasické písmo je těžký přežitek,“ říká učitelka Markéta Illová, členka asociace češtinářů. Podobnou zkušenost mají i další učitelé.
Nepokládejme ale otázku tak, zda psát na počítači, nebo rukou. Nesnažme se vybrat si to, či ono, ale přemýšlejme, jak to udělat, aby se tyto dva způsoby psaní vhodně doplňovaly. Otázka by měla znít: V jaké situaci je lepší psát na počítači a v jaké rukou? Ta otázka teď opravdu zní čím dál častěji. Diskuse se například odehrávala na stránkách asociace češtinářů. Přesněji šlo o to, zda psát maturitní písemky ručně, nebo na počítači. Ano, tak daleko debata pokročila. Mezi učiteli se najdou zastánci toho, že právě k maturitním písemkám by klávesnice seděla lépe, protože studenti někdy zbytečně ztrácejí body za malé pravopisné chyby, které by při psaní na počítači odstranil textový editor. Konzervativněji založení pedagogové se při této představě hroutí. To maturant nemusí být schopen napsat rukou bez chyb souvislý text a potřebuje k tomu techniku?
A má vůbec ruční psaní v této době nějaké místo, nebo se řítí do propadliště dějin? Je třeba učit psát děti rukou? Trvat na tom, aby psaly hezky, čitelně? Zaprvé představuje mezigenerační kontakt. Všechny dějinné záznamy, historické dokumenty jsou psány ručně. Když nebudeme umět psát, nebudeme je umět číst. Neporozumíme jim. Nebudeme mít na co navazovat, což vede jedině k vykořenění. Další význam ručního psaní je význam právní. Podpis je jedinečná značka. Každé důležité rozhodnutí stvrzujeme podpisem. Zatím nebyl ničím nahrazen. Další důvod je možný krach technologií. Každý někdy zažil ztrátu dat z počítače. Tak si představme, co by se dělo při přírodní katastrofě nebo velkém válečném konfliktu. Jak se budeme dorozumívat? Opravdu si někdo myslí, že by za takové situace fungoval internet, sociální sítě? Kontakty přes počítač jsou to první, co by se ve válce přerušilo.
Ruční psaní má zároveň velký vliv na kvalitu učení. Lidé, kteří si například na přednáškách dělají poznámky ručně, si víc pamatují. Když píší rukou, nezachytí veškerý obsah, takže text musí strukturovat, vybírat z něj podstatné. Přemýšlejí při tom, a tudíž jim v paměti snáz zůstane to, co je důležité. Vlastně se učí už při psaní. Podle vědecké studie z Harvardu je ruční psaní srovnatelné s hrou na hudební nástroj. U ručního psaní se taky propojují mozková centra, rozvíjí se kreativita a emoční inteligence. Při psaní na klávesnici se mozková centra takovým způsobem nepropojují. Nezapojujeme při něm emoce.
Celý článek najdete v dnešním vydání magazínu MF Dnes.
Související články na portálu Šance Dětem: