Počítač jako nepřítel. Ničí myšlení i vztahy

„Děti, které používají počítač více než pár hodin denně, mají nedostatky ve slovníku, ve schopnosti analyzovat a v řešení problémů, hůře snášejí kritiku. Všechny tyto negativní rysy je doprovází do dospělosti,“ vysvětluje česko-americký neurolog Martin Jan Stránský. Dopady jsou mnohem hlubší, než se na první pohled může zdát. Vliv počítače na lidský mozek zaujal i Americkou pediatrickou společnost, která vydala doporučení, aby děti do dvou let vůbec do styku s počítačem nepřicházely. Děti do pěti let maximálně hodinu denně, a to s dohledem. Ve věku, kdy již chodí do školy, odborníci doporučují maximálně dvě hodiny denně.

Lidská paměť je velice komplexní systém. Říká se o ní, že je nejlepším počítačem světa, který je schopný přehrát až padesát tisíc nezávislých myšlenek za den. „Paměť je rozdělena do dvou částí: krátkodobá a hluboká. Když se tolik nepoužívá, vznikne doslova plevel. Paměť potřebuje údržbu, přes opakování a napojování na další související informace,“ popisuje stručně fungování paměti Stránský, který se o vliv počítačů na lidský intelekt dlouhodobě zajímá.  Nejvíce se paměť rozvíjí v dětství, zhruba do sedmi let. Dětský mozek je jak houba, saje jednu informaci za druhou a učí se vším, co se kolem děje. Oblékáním, hrou, objevováním přírody i úklidem.

„Aby mozek, jak říkáme, uměl dobře myslet a přemýšlet, potřebuje dvě věci. První je schopnost rychlého nalezení a třídění informací. K tomu jsou počítače výborné.  A pak také jejich postupnou integraci do hluboké paměti a tvorbu takzvaných hlubších schopností. A právě toto počítačový svět nenabízí. K tomu je potřebný přímý dialog, emoce, debata, porovnání a další procesy, které společně informace integrují a rozhodnou, jaké z nich jsou skutečně relevantní a jaké nikoliv,“ dodává Stránský.

Paměť není to jediné, co hodiny strávené u počítače mění a ovlivňuje. Kromě toho se podepisují i na sociálním vývoji člověka. Ukazuje se, že čím více hodin stráví u počítače, tím méně přátel má. „Hodiny strávené u počítače jsou vždy na úkor něčeho jiného – povinností, zábavy, ale především osobního setkávání (reálné komunikace). V důsledku toho dochází ke zhoršení komunikačních dovedností – schopnosti navazovat a rozvíjet vztahy, řešit konflikty, překonávat překážky a také posilovat svou psychickou odolnost,“ vysvětluje psycholožka Lenka Svobodová ze vzdělávací agentury Dialog.

Celý článek naleznete na: https://ona.idnes.cz/deti-a-pocitace-014-/zdravi.aspx?c=A180129_143511_zdravi_pet

> další zprávy z médií