Pěstounství mi zvedlo sebevědomí

V roce 1997 se Štěpánkovým narodilo třetí dítě. Tomášek měl diagnózu Downům syndrom. I přesto, že lékaři radili dát syna do ústavu, rodiče se o něj starali doma. „Byl to nápor, neustále jsme řešili nemoci, běhali po doktorech. V té době bylo informací málo, kdybych tehdy věděla vše, co vím dnes, bylo by to mnohem snazší," vzpomíná Michaela.

Postupně se vše zklidnilo, návštěvy u doktorů ubývaly a Tomášek chodil do speciální školy. „Ve škole jsem potkávala malou holčičku také s Downovým syndromem. A napadlo mě, že možná někde žije dítě s podobným handicapem, které nemá to štěstí vyrůstat v úplně rodině,“ vysvětluje.

A tehdy se rozhodla. „Probrala jsem to s manželem a rodinou a v roce 2012 jsme podali žádost a byli zařazeni do přípravy pěstounů. Od podání žádosti do přijetí nového dítěte uběhl necelý rok,“ pokračuje pěstounka a dodává, že je správné, že pěstouni projdou takovou přípravou. Pěstouny se tak mohou stát pouze ti, kteří jsou na to skutečně připravení, a to je moc dobře, jak pro děti, tak pro ně samotné.

Celý článek najdete zde: https://www.emimino.cz/denicky/pestounstvi-mi-zvedlo-sebevedomi-14080/