Pěstounství funguje. Rodina ale potřebuje podporu

Na tom, že děti patří domů, a ne do domova se shodneme asi všichni. I přesto u nás žije stále mnoho dětí mimo svoji vlastní rodinu. Důvodů bývá hned několik. Biologičtí rodiče nemohou, neumějí a leckdy se ani nechtějí postarat o své ratolesti, pro které tak jednou z možností, jak prožít šťastné dětství, bývá institut pěstounské péče. Být pěstounem si často nezadá s úkoly komiksových hrdinů, kteří při svém náročném a dlouhodobém poslání nezřídka potřebují podat pomocnou ruku. A právě pro ně je tu organizace Rozum a Cit, která těmto superhrdinům pomáhá už více než 20 let. Podpora náhradní rodinné péče a pěstounství je však spojena s mýty a předsudky.

Mýtus č.1: Dětem v ústavní péči přece nic nechybí.
Na rozdíl od ústavní výchovy, kde vyrůstá okolo 8 tisíc dětí v kolektivním prostředí a pečující „tety“ se tady střídají, je principem pěstounské péče rodina se stálým náhradním rodičem nebo rodiči. Život tady se tak podobá životu v běžné rodině, takže dítě může zakusit zcela přirozenou atmosféru domácího prostředí a odnáší si naučené vzorce chování pro fungování v běžné rodině.

Celý článek najdete zde: https://tojesenzace.cz/2021/06/02/pestounstvi-funguje-rodina-ale-potrebuje-podporu/