Péče o postižené děti po zrušení kojeneckých ústavů
Například podle chrudimského sdružení Amalthea se už dnes starají pěstouni o děti s artismem, mentální retardací nebo s dětskou mozkovou obrnou. Jak doplnila výkonná ředitelka Martina Pojmonová, změně ale musí předcházet nezbytná kampaň a příprava.
Host (Martina Pojmonová, výkonná ředitelka sdružení Amalthea):
My třeba jako Amalthea jsme ukončili v červnu tohohle roku projekt, v rámci kterého jsme nabírali aktivně zájemce o pěstounství a připravovali je na výkon pěstounské péče na přechodnou dobu a byli jsme překvapeni, kolik vlastně lidí ve chvílích, kdy do toho vstupujeme tím aktivním náborem se přihlásilo, takže já jsem přesvědčená o tom, že pokud tyhle legislativní změny půjdou ruku v ruce s aktivním náborem a s osvětou pěstounství, protože řada lidí neví, co je pěstounství, takže ta šance připravit ty podmínky je veliká.
Moderátor (Pavla Pilařová):
Mnozí odborníci ale plán rušit kojenecké ústavy kritizují. Argumentují tím, že část dětí má velmi vážné zdravotní problémy a vyžaduje nepřetržitou odbornou péči. Některé děti jsou napojené na přístroje a není v silách vlastní nebo náhradní rodiny se o malé pacienty postarat. Pokračuje ředitelka Dětského centra Veská u Pardubic Drahomíra Peřinová.
Host (Drahomíra Peřinová, ředitelka, Dětské centrum Veská):
To se týká rušení samotných kojeneckých ústavů, to jsem teda velmi rozpačitá, protože třetina dětí v našem zařízení jsou děti, které vyžadují chronickou intenzivní léčbu. Jsou to děti, které jsou odkázané na přístrojové vybavení, které jsou odkázané na odbornou ošetřovatelskou léčbu a nejsem schopná doopravdy zodpovědně říct, jestli budou pěstouni schopni i takovouto péči poskytnout a otázka je, přístrojové vybavení, které ty děti potřebují.
