Opatrování a hlídání dětí v pracovním poměru

V praxi stále převládá domněnka, že pracovněprávní vztah může vzniknout a existovat jen mezi právnickou osobou jako zaměstnavatelem a fyzickou osobou - zaměstnancem. V počátečním období účinnosti prvního zákoníku práce (zákon č.65/1965 Sb.) od 1. ledna 1966 tomu tak bylo. Pracovní poměr bylo možné uzavřít mezi občany jen pro výkon osobních služeb a za mzdu (§ 269 dřívějšího zákoníku práce).

Legislativní vývoj s ohledem na ekonomickou a společenskou praxi však pokročil a v současnosti je situace jiná. Pracovněprávní vztah, tedy i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, může vzniknout mezi občany bez omezení a v některých případech je dokonce nejběžnějším a nejúčinnějším právním vztahem.

Bez živnostenského oprávnění

Podle § 7 zákoníku práce (dále ZP) může být zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba. ZP nečiní žádné rozdíly mezi právnickými a fyzickými osobami. Fyzická osoba může zaměstnávat na základě živnostenského oprávnění nebo bez jakéhokoliv oprávnění k podnikatelské nebo jiné činnosti. Může to tedy být kterýkoliv občan, má - li úmysl zaměstnat jiného občana k výkonu určité činnosti pro svou osobní potřebu. Jedná se např. o výpomoc na zahradě, údržbářské a opravárenské práce, výpomoc v domácnosti, na stavbě nebo při rekonstrukci nemovitosti, výuku jazyků nebo na hudební nástroj apod.

Pracovní smlouva

Ještě za platnosti dřívějšího ZP se v praxi osvědčila akce s názvem "Babičky na jeden večer." Jednalo se o legislativní řešení situací, kdy manželé s malým dítětem měli zájem navštívit večer kulturní představení, ale péče o dítě a dozor nad ním, jim to neumožňovala. Proto matka dítěte uzavřela dohodu o provedení práce např. se studentkou, která tak vykonávala tuto " službu " v pracovněprávním vztahu. I když se třeba jednalo o práci jen na několik hodin nebo na jeden večer.

Současná právní úprava v ZP umožňuje řešení podobných situací v širším měřítku. Předmětem této pracovní činnosti nejčastěji je hlídání a opatrování dětí, které může být jednorázové nebo dlouhodobé. Podle toho je pak nutné volit vhodnou právní formu.
Pokud se fyzická osoba, např. matka malého dítěte, rozhodne sjednat s jinou osobou (občanem - např. studentkou) pracovněprávní vztah, který by měl být dlouhodobější, je vhodné uzavřít pracovní smlouvu. V ní by si oba účastníci měli dohodnout nejdůležitější práva a povinnosti.

Náležitosti smlouvy

Podle § 34 odstavec 3 ZP je fyzická osoba jako zaměstnavatel (dále zaměstnavatel) povinna ji uzavřít písemně. ZP zde nemá žádné rozdíly mezi právnickou osobou (např. firmou) a fyzickou osobou. Není-li pracovní smlouva písemná, zaměstnavatel sice poruší své povinnosti vyplývající ze ZP, ale tato smlouva není neplatná.
V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout :
druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán, místo nebo místa výkonu práce (např. byt zaměstnavetel nebo jinak určené místo), den nástupu do práce. Tímto dnem vzniká pracovní poměr.
Vymezení uvedených náležitostí je důležité pro rozsah disposiční pravomoci zaměstnavatele, aby zaměstnanec nebyl "nucen" vykonávat jinou práci.

Druh práce

Druh práce může být sjednán šířeji ( např. výkon domácích prací) nebo úžeji (např. opatrování nebo hlídání dítěte). To bude záležet na konkrétních podmínkách. Příliš úzké vymezení druhu práce může dělat potíže zaměstnavateli, zejména při změně činnosti. Příliš široké vymezení je zase nevýhodné pro zaměstnance, neboť umožňuje jeho převádění na jiné práce, někdy i se mzdovým rozdílem. Je proto třeba hledat takové vymezení, které by vyhovovalo jak podmínkám zaměstnavatele, tak oprávněnému zájmu zaměstnance. Zpravidla by měl být druh práce sjednáván tak, že se omezí na určitou činnost.
Zaměstnavatel v pracovní náplni např. uvede, že součástí pracovní činnosti zaměstnance bude nejen hlídání dítěte, ale i výuka, pomoc při výkonu školních povinností, doprovod dítěte do školky nebo školy apod.

Místo výkonu práce

Místo výkonu práce by mělo být sjednáváno přesně. Někdy to však nebude možné. Plyne to již z povahy práce. V pracovní smlouvě je ovšem možné dohodnout více než jedno místo výkonu práce, např. jedná -li se o hlídání a opatrování dítěte, které je ve střídavé péči rozvedených manželů. Zaměstnanec pak dochází, případně dojíždí, na více pracovišť.

Celý článek najdete na: https://www.epravo.cz/top/clanky/opatrovani-a-hlidani-deti-v-pracovnim-pomeru-107487.html

> další zprávy z médií