Ombudsmanka: Musíme se zbavit mýtu, že romským žákům je nejlépe spolu

Příběhů odmítnutých romských rodičů a jejich dětí, údajně kvůli naplněné kapacitě, už Magdalena Karvayová z Ostravy vyslechla celou řadu. "Přitom jsme věděli, že místo ve třídě na té škole bylo, protože zápisy dětí monitorujeme," říká žena, která se už čtyři roky snaží promíchávat na školách romské a neromské děti. Situace se zlepšila poté, co okresní soud loni potvrdil, že jedna ze základních škol v Ostravě při zápisu diskriminovala dvě romské děti. Od té doby si tamější ředitelé škol podle Karvayové dávají větší pozor a přijímají více romských dětí. Karvayová za svoji podporu Romů ve vzdělávání získala tento týden Cenu lidských práv Alice Masarykové, kterou každý rok udílí velvyslanectví USA při příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. Žena se nyní z Ostravy chystá přesunout do Ústí nad Labem, kde je segregace také častá. V zahraničí byli Češi dříve kritizováni za to, že romské děti posílají do zvláštních a později praktických škol, aniž by k tomu byl vždy důvod. Diskriminaci oficiálně potvrdil Evropský soud pro lidská práva v roce 2007. Česko proto postupně přijalo opatření, která praxi částečně napravila. "Trochu v tomto ohledu pomohla inkluze. I díky ní se čím dál víc romských dětí dostává na běžné školy. Ale diskriminace tu stále je," míní Karvayová. 

Na to, proč tomu tak je a co se s tím dá dělat, se nyní zaměřil úřad veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. "Jsme přesvědčeni, že pro děti i celou společnost je nejlepší, když se budou vzdělávat společně," uvedla ombudsmanka, která v minulých dnech rozeslala seznam svých doporučení ministerstvům, obcím i školám. V Česku jsou přibližně čtyři tisíce základních škol. Podle analýzy úřadu na 136 z nich přesahuje podíl romských žáků třicet procent. Čistě statisticky by přitom na každé české základce mělo být 3,6 procenta Romů. Na dvanáct českých škol chodí romské děti z více než 90 procent. Podle Karvayové existuje také segregace na jednotlivých školách, kdy se romské děti učí odděleně od neromských. Úřad Šabatové to nepopírá, data k tomu ale nemá.

Karvayová i úřad ombudsmanky upozorňují, že v segregovaných školách bývají na děti kladeny nižší nároky a je tu vyšší riziko toho, že žák po deváté třídě už nebude ve vzdělání pokračovat. "Tím, že děti ze segregovaných škol mají nižší šanci dosáhnout vyššího vzdělání, stoupá riziko jejich sociálního vyloučení a toho, že upadnou do bludného kruhu chudoby," upozorňuje Marína Urbániková z týmu Šabatové. Nůžky mezi majoritou a romskou menšinou se tak dále rozevírají a sociální napětí roste. Oficiálně škola nemůže dítě ze své spádové oblasti odmítnout kvůli etnicitě. Pokud ale ředitel to, že nemá místo, řekne rodičům neformálně mezi dveřmi, neexistuje o tom záznam a nelze se proti tomu odvolat. "Málokterý romský rodič pak dokáže podat přihlášku a trvat na tom, že musí dostat správní rozhodnutí," podotýká Šabatová. "Navíc také který rodič, jedno jestli romský, nebo neromský, bude trvat na tom, že chce dostat své dítě do školy, kde cítí, že ho tam až tak nechtějí?" podotýká právnička z úřadu ombudsmanky Veronika Bazalová.

Celý článek najdete zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/romskym-zakum-je-nejlip-spolu-mytus-ktereho-se-musime-zbavit/r~de2ce1bafec911e8b7c1ac1f6b220ee8/

> další zprávy z médií