- Domů
- O čem se mluví
- Od outsiderů ke géniům. Co si počít s výjimečně nadanými dětmi?
Od outsiderů ke géniům. Co si počít s výjimečně nadanými dětmi?
Datum publikace: 16. 04. 2021
Periodikum:
heroine.cz
Pozice talentovaného dítěte je mnohdy stejně složitá jako pozice učebně slabšího žáka, který potřebuje asistenci. O překvapivých zákrutách ve vyhledávání a péči o budoucí lídry mnoha oborů vypráví koordinátor programu Talnet Vojtěch Tutr z Národního pedagogického institutu České republiky a metodička implementace školních systémů podpory nadání Kateřina Emer Venclová.
O kom vlastně mluvíme, když se řekne „nadané dítě“?
KATEŘINA: Podle vyhlášky by to měly být děti, které v něčem podávají skvělé výkony. Ale realita je jiná – nadané děti, se kterými pracuji já, sice mají obrovský potenciál, neuvěřitelně jim to pálí, mají velikou vnitřní potřebu se rozvíjet, ale bývají také citlivé, emotivní a křehké a ve stresové situaci mnohdy výkon nepodají. Mívají zesílené všechny funkce mozku, včetně třeba nechuti k tomu, co jim nedává smysl. To, jestli podávají nějaké výkony, by nemělo rozhodovat o tom, jestli mají právo na adekvátní podporu.
Tvrdíte, že nadané děti jsou v podobné pozici jako děti, které potřebují pomoc asistentky. Tomu se tak úplně nechce věřit…
VOJTĚCH: V určitém smyslu to tak je. Při péči o nadané narážíme na to, že je to velice rozrůzněná skupina. Od těch, na kterých to vidíte na první pohled, všechno jim jde, jsou to prostě „geniální děti“, až po ty, u kterých nevíte, co v nich je, protože někde sedí v koutku a jsou totálně asociální. Když se ale dostanou do vhodného prostředí a dostanou svoji šanci, která se potká s jejich skrytým talentem, pak i tito outsideři dokážou úžasné věci. Často slyšíme mýtus, že nadané dítě nepotřebuje péči, protože je chytré a postará se o sebe samo. Ale když to vezmeme v celé šíři toho spektra, tak je tam spousta dětí, které potřebují naši asistenci stejně jako ti výukově slabší.
KATEŘINA: Asistent musí nadaného nejdřív vytrhnout z jeho světa, z jeho soustředěných experimentů a bádání, a pak jej musí skoro násilím držet u školní práce, protože od nezajímavých věcí dítě těká, jako by mělo poruchu pozornosti. Ale jinak je samozřejmě asistence nadanému hodně odlišný úkol než asistence učebně oslabenému dítěti. Málokdy zvládne asistent pedagoga pomáhat pedagogovi s handicapovanými stejně jako s nadanými. Ten člověk musí mít hodně jiné kompetence, aby byl schopen pečovat o citlivost nadaných a zároveň zdravě rozvíjet jejich talenty.
Celý rozhovor najdete zde: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/4532-od-outsideru-ke-genium-co-si-pocit-s-vyjimecne-nadanymi-detmi