Obětí nátlaku přibývá
Oblíbenost sociálních sítí mezi českými teenagery je obrovská. Z různých výzkumů vyplývá, že svůj profil alespoň na jedné z nich má zhruba polovina dětí mladších dvanácti let. Mladí Češi mezi 16 a 24 lety dokonce podle průzkumu Eurostatu obsadili společně s Dány a Chorvaty první místo v EU, kdy některou sociální síť využívá 97 % z nich.
A právě na sociálních sítích na děti a mládež čeká mnoho skrytých hrozeb. "Především jde o krádeže účtů v důsledku slabých hesel nebo neopatrnosti, kyberšikana nebo predátoři, kteří se snaží velice vynalézavými způsoby vylákat k osobní schůzce," popisuje expertka na on-line bezpečnost dětí Julia Szymańska. Ta je spoluautorkou projektu Buď safe online, který vytváří bezpečnostní firma Avast spolu s influencerem Jirkou Králem a jehož cílem je vzdělávat děti i dospělé o bezpečnosti na internetu.
Děti se navíc podle ní na internetu setkávají s celou řadou dalších podvodů: lákavé phishingové nabídky, třeba v on-line hrách, falešné aplikace, které jim po stažení mohou poškodit zařízení, nebo falešné profily vydávající se za celebrity či vrstevníky, za kterými může stát kdokoli.
Její slova potvrzují i policejní statistky. Podle nich kriminalita v kyberprostoru za posledních sedm let vzrostla o zhruba 400 %. Zatímco v roce 2011 zaznamenali čeští policisté 1 500 trestných činů spáchaných prostřednictvím internetu, loni jich bylo téměř 7 000.
Nejrizikovější skupiny
Nejzávažnější případy souvisí s dětskou pornografií, sexuálním zneužíváním, nátlakem a vydíráním. Rodiče si navíc často například neuvědomují, jak pedofilové zneužívají rodinné fotografie nahých malých dětí.
Co se týče sexuálního nátlaku na sociálních sítích, rizikovou skupinou a snadným terčem na internetu jsou podle expertů především dětimezi devíti a dvanácti lety. "Nejsou psychicky připraveny na to, s čím se na internetu mohou setkat. Sdílí příliš mnoho informací o sobě, příliš snadno navazují on-line vztahy. I proto je v současné době u většiny sociálních sítí věková hranice, kdy si účet mohou založit, stanovena až na třináct let.
Reálně je však běžně využívají i mladší děti. Děti jsou aktivní průměrně na třech různých sociálních sítích a téměř polovina z nich si přes internet píše s lidmi, které nikdy neviděla," popisuje Szymańska.
Podle ní je v boji proti nekalým praktikám útočníků důležitá především větší informovanost a kvalitní zabezpečení on-line účtů prostřednictvím silného hesla, v kombinaci s dvoufázovým ověřením. "Obecně je důležitá prevence a předcházení potenciálním rizikům. V případě kyberšikany pomůže nezveřejňovat zbytečně moc osobních informací a fotografií a také nastavení vyššího soukromí napříč profily na sociálních sítích. Třeba profily dětí na Instagramu nebo TikToku by měly být nastaveny jako soukromé. Díky tomu budou moct schvalovat, kdo je na těchto sítích sleduje, a mít více pod kontrolou to, s kým přijdou do kontaktu," vysvětluje Szymańska.
Zákazy nic nevyřeší
Důležité podle ní je také pamatovat na to, že cokoli děti na internet nahrají, si může někdo snadno uložit a později použít proti nim. Pokud děti už někdo obtěžuje, měly by ho zablokovat, a pokud je situace vážnější, můžete tuto kauzu nahlásit na policii a řešit ji i s psychologem. V takovém případě je dobré si také udělat záznam komunikace. Škůdce se o samotném zablokování nedozví. V případě, že dítě někdo vydírá a chce po něm poslat třeba nevhodné fotky, mělo by se umět bránit. "Nedoporučujeme v tuto chvíli zakazovat dítěti internet. Naopak, začněte tuto situaci ihned společně řešit a dítěti dejte najevo, že udělalo správnou věc, že se na vás s tímto problémem obrátilo," dodává expertka.
To potvrzuje i Miroslav Kořen, generální ředitel bezpečností společnosti Kaspersky pro východní Evropu.
"Rodiče by si s dětmi měli povídat o tom, co děti na sociálních sítích dělají, s kým si dopisují, zda jim někdo nevyhrožuje nebo je nezesměšňuje.
Důležité je se o on-line aktivity dětí zajímat a diskutovat s nimi. Zákaz nic neřeší. Děti si jednak nějaký způsob, jak zůstat on-line, najdou, a především by v třídním kolektivu a mezi kamarády byly odstrčené. Pomoci mohou například speciální programy, díky nimž rodiče dětemurčí čas strávený na internetu nebo omezí přístup na některé stránky," říká Kořen.
Rizikové oblasti
Společnost Kaspersky se v minulých měsících zaměřila na aktivitu českých dětí na sociálních sítích a připravila pro ně edukační kvíz Zelený medvěd, který přinesl zajímavá data. Kvíz se kromě sociálních sítí zabýval také hraním her a stahováním obsahu z internetu. Šetření se zúčastnilo více než 3 600 respondentů a vyplynulo z něj například, že více než třetina českých dětí navštěvuje stránky s obsahem určeným pro dospělé. Každé desáté dítě si někdy stáhlo aplikaci z neověřených, a tedy potenciálně rizikových zdrojů.
Největší pozornost však věnoval Zelený medvěd aktivitám na sociálních sítích. Na těch podle zjištění jsou děti aktivní už od útlého věku – 46 % z nich má před dvanáctým rokem věku minimálně dva účty na sociálních sítích. Více než čtyři sociální sítě denně používá 16 % dětí. S uživatelem, kterého nikdy neviděly, si píše 22 % českých dětí. Poněkud obezřetnější jsou děti v případě posílání fotografií. Ty posílají v drtivé většině jen rodině nebo dobrým kamarádům. Pouze dvě procenta by poslala svou fotku komukoli, kdo si o ni napíše.
Řadu let se rodiče a školy také potýkají s nárůstem kyberšikany, jejíž obětí se stávají děti. I když nemusí jít o kyberšikanu v pravém slova smyslu, 15 % dětí v kvízu uvedlo, že je na internetu někdy někdo "prudil". I následkem toho už 62 % dětí někdy na sociální síti zablokovalo nežádoucí kontakt, čímž se vyhnuly další nepříjemné konfrontaci.
Simulátor Facebooku
Na bezpečnost dětí v kyberprostoru se zaměřuje také národní projekt e-bezpeci.cz, za nímž stojí Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého společně s řadou dalších organizací. Na webu projektu je kromě mnoha rad a užitečných informací dostupný také simulátor sociálních sítí vtipně nazvaný FakeBook. Tam si vy, ale především vaše děti, můžete vyzkoušet, jak se v prostředí sítí bezpečně chovat. Webová aplikace uživatele provede všemožnými situacemi, které mohou ve virtuálním prostředí nastat. Ukáže například, jak někdo může vzbuzením důvěry získat citlivé informace, nebo jakým způsobem se šíří fake news.
Univerzita Palackého stojí také za dalším průzkumem, který nahlíží do světa dnešních dětí na internetu. Toho se v první polovině letošního roku zúčastnilo téměř 30 000 respondentů mezi sedmi a sedmnácti lety. A mnoho pozitivního z něj nevyplývá.
Například více než 35 % dětí potvrdilo, že si je jejich spolužák či spolužačka bez jejich souhlasu vyfotil, a přes 22 % pak tvrdí, že je jejich spolužáci mobilním telefonem bez jejich souhlasu natočili. Nejde tedy o marginální a okrajový problém. Některou z forem kybernetické agrese zažilo v roce 2018 více než 41 % tazatelů.
Podvody ve hrách i obchodech
Výzkum se zaměřil také na různé druhy rizikových situací, kterým jsou děti v on-line světě vystaveny. Celých 13 % respondentů například potvrdilo, že si na internetu objednali zboží, zaplatili za ně, ale zboží nikdy nedorazilo.
Mladí uživatelé internetu se tak stali oběťmi internetových podvodů, které patří k nejčastějším typům internetové kriminality. Řada dětí také potvrzuje zkušenost s různými nepříjemnými situacemi, ke kterým došlo v rámci hraní on-line her: 10 % dětí například potvrdilo, že jim byla ukradena jejich virtuální postava nebo předmět.
Co je zajímavé, více než 7 % dětí uvedlo, že rodiče nahráli na internet jejich fotografie či videa, ačkoli s tím děti nesouhlasily. V tomto případě se jedná o tzv. sharenting – nadměrné sdílení materiálů dětí v on-line prostředí jejich vlastními rodiči. Více než 4 % dětí také napsalo, že jim někdo naklonoval jejich profil. Tento fenomén pomáhá proniknout útočníkům do okruhu přátel napadeného v prostředí sociálních sítí – útočník nejdříve naklonuje profil někoho, kterého máte v přátelích, a pak vás jeho prostřednictvím o přátelství požádá. Téměř polovina uživatelů, kteří jsou požádáni o přátelství, si pak tento naklonovaný profil do svého seznamu přátel přidá. Útočník tak získá přístup k informacím z profilů vašich přátel, které jsou pro veřejnost skryté.
Násilná videa
Zajímavá jsou také čísla týkající se povahy videí, která děti sledují na kanále YouTube. Na prvních místech oblíbenosti jsou logicky různá vtipná videa a pranky nebo videa z hraní her. Trochu zarážející je, že více než 58 % dětí sleduje takzvaná unboxing videa čili videa, na kterých někdo něco rozbaluje. To se ale stále nedá považovat za video se závadným obsahem. Nicméně i ten děti na YouTube vyhledávají. Například téměř 12 % dětí sleduje videa zobrazující osoby s poruchami příjmu potravy, 8,7 % videa zobrazující různé formy násilí, 8,6 % videa obsahující sebepoškozování a stejné procento dětí videa zachycující tzv. šokující obsah (jatka, zabíjení zvířat apod.).
"Z provedeného výzkumu vyplývá, že otázka negativních jevů a rizik na internetu je stále aktuální a pravděpodobně ještě dlouho bude. Věková hranice využívání kyberprostoru jakýmkoli způsobem klesá. Nejde jen o sexuální predátory, kteří útočí na děti, ale může se jednat o různé formy podvodů a nevhodného a nepřizpůsobivého chování," uvádí k výsledkům průzkumu Pavel Schweiner z Oddělení kybernetické kriminality z Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. Ten zároveň ale upozorňuje, že děti nemusí být jen oběťmi, ale často se stávají i iniciátory a případně pachateli trestných činů v on-line prostředí.
Celý článek najdete zde: https://computer.magaziny.cz/
