Novela usiluje o zrušení kojeneckých ústavů. Vzniknout by měla i centra pro vážné nemocné děti
Do Sněmovny míří novela, která by v konečném důsledku měla vést k zániku kojeneckých ústavů – přesněji k zániku v podobě, v jaké fungují dnes. V Česku je nyní v péči těchto ústavů, které se oficiálně mají starat o děti do tří let věku, kolem 900 dětí. Jen 400 z nich je ale skutečně mladší 3 let. Novela, za níž stojí poslanec ANO Aleš Juchelka, chce z domovů dostat zdravé děti a děti bez závažných zdravotních potíží. Stát by jim měl v nejlepším případě pomoci vrátit se do biologické rodiny, případně předat je do péče pěstounů.
Vedle toho by měla vzniknout Centra komplexní péče pro děti s vážným onemocněním, která by pomáhala rodinám s nejvážnějšími případy. Vedle podpory rodinám při denní péči nebo pomoci přímo v rodině by tato centra disponovala i lůžky – maximálně deseti – pro případy zdravotnicky oprávněné dlouhodobé hospitalizace. Oproti současnému stavu by do těchto center nebylo možné – a to ani soudně – umístit děti ze sociálních důvodů nebo kvůli lehčímu zdravotnímu znevýhodnění. Těmto dětem by se naopak stát snažil různými podpůrnými službami pomoci žít mimo ústavy. Novelu, na níž spolupracoval s Nadací Sirius, chce poslanec Aleš Juchelka předložit ve Sněmovně do konce května.
Boj o čas
Reálně na její prosazení příliš času nezbývá, přestože do příštích řádných voleb je ještě více než rok. I když Aleš Juchelka patří k nejsilnější sněmovní frakci a s novelou souhlasí i ministerstvo práce a sociálních věcí, které vede Jana Maláčová z koaliční ČSSD, její osud je nejistý. Dosavadní podobné pokusy o zrušení kojeneckých ústavů skončily nezdarem, názory na tuto věc se lámou napříč stranami.
„Dnes máme pouze 400 dětí do 3 let, které je třeba umístit do rodin. To je úkol, který bychom přece měli zvládnout,“ říká ke svému návrhu Aleš Juchelka. Podle něj novela jen kopíruje a podporuje trend, který v Česku již probíhá – tedy to, že dětí v kojeneckých ústavech ubývá a zařízení musí hledat nové náplně práce. „Když kojenecké ústavy nebudou, bude se rovnou muset přemýšlet o tom, kam s dětmi, které bylo možné dosud lehce odložit,“ dodává. Podle Juchelky je zvláště pro nejmenší děti důležité, aby se u nich nestřídali zaměstnanci ve směnách, byť jejich práci nezpochybňuje, ale aby měly možnost navázat s tím, kdo o ně pečuje, blízký vztah, od kterého se odvíjí zdravý psychický i fyzický vývoj. Mělo by se tak stát co nejrychleji a platit by to mělo i pro děti se zdravotním postižením. „V kojeneckých ústavech nejsou lékaři specialisté na jednotlivé diagnózy. Personál za nimi děti vozí a to může dělat i pěstoun,“ argumentuje Juchelka.
Související články na portálu Šance Dětem
