Nedonošené děti v ohrožení
Péče o nedonošené děti, které jsou zcela závislé na lékařích, se může rychle zhoršit. Chybějí pro ně lůžka, inkubátory a hlavně specializovaní doktoři neonatologové. Vloni se v zemi narodilo nejvíce nezralých dětí od počátku osmdesátých let minulého století, ale speciální centra, která se o novorozence starají, dostávají od pojišťoven téměř stejně peněz, jako by babyboom nenastal. "Pojišťovny neonatologickým centrům v zemi v době velkého babyboomu neproplatily zhruba sedm set padesát milionů. Naprostá většina center je totiž hrazená paušálně a nárůst pacientů pojišťovny nezohlednily," vysvětlil problém předseda České neonatologické společnosti Richard Plavka.
Podle něj se systém musí rychle změnit, nebo klesne kvalita péče o předčasně narozené. "Pokud si ředitel nemocnice spočítá, že mu náš obor nepřináší peníze, nebude mít důvod, aby oddělení dál držel a rozvíjel. To může vést k poklesu kvality. Ta byla ještě do roku 2007 na špičkové úrovni, ale v posledních letech se podmínky zhoršují," poukázal na rizika Plavka, jeden z nejrespektovanějších neonatologů v Česku. Bez peněz nebudou nové inkubátory, které drží dítě v teple, ani moderní dýchací přístroje či drahé operace, bez nichž někteří nedonošenci nemusí přežít. Na problém si stěžují i ředitelé nemocnic. Například v Plzni vzniklo v roce 2008 nové moderní centrum pro nedonošené děti, kde se lékaři umějí postarat i o nemocné novorozence. "V roce 2009 nám pojišťovna za péči nezaplatila čtrnáct milionů, jako důvod uvedla nedostatek personálu. Bojím se, že se to bude opakovat i letos. A tak se ptám, kam máme dávat děti, na jejichž ošetření nemáme zaměstnance ani peníze?" argumentuje ředitelka plzeňské nemocnice Jaroslava Kunová.
Právě nízkým počtem zdravotníků pojišťovny paradoxně zdůvodňují nemocnicím, proč jim nedají požadované peníze. Přestože lékaři musí zajistit stejně kvalitní péči všem nedonošeným dětem.
Všeobecná zdravotní pojišťovna říká, že se situaci snaží řešit. "Nad rámec standardních úhrad jsme na péči o nezralé novorozence v roce 2009 a 2010 dali celkem 36,5milionu," odpověděla Anna Veverková, ředitelka komunikace VZP.
Plavka upozorňuje, že lékaři jsou neúměrně zatěžovaní. "Máme více přesčasů, než kolik Evropská unie povoluje." Podle něj problém nelze nyní rychle vyřešit. "Hotoví" doktoři chybějí a výchova nových trvá šest let.
Nyní chybí centrům pro nezralé novorozence 28 lékařů, postrádají je hlavně na intenzivních odděleních. Center je v Česku dvanáct, v průměru tak každé potřebuje minimálně dva doktory.
Ti, kteří na odděleních pro nedonošené děti dnes pracují, musí zastoupit chybějící lékaře. To je rok od roku těžší, jelikož již třicet let postupně přibývá předčasných porodů. Na počátku tohoto tisíciletí se rodilo téměř o dvě třetiny méně dětí s váhou pod kilogram a půl oproti loňskému roku. Loni lékaři ošetřili přes 9 600 takových dětí. Podle lékařů je hlavní příčinou vyšší počet umělých oplodnění, při nichž se častěji rodí nezralá dvojčata. Mezi rizikové skupiny těhotných patří starší ženy, ženy po chemoterapiích, transplantacích, se srdečními vadami či cukrovkou. Lékaři dnes také umějí odoperovat více dětských vad a rodiče si častěji než dříve nechávají děti třeba s Downovým syndromem. Obě tyto skupiny také patří mezi rizikové. "Dětí přibývá a my už je nemáme kam ukládat," potvrzuje primářka neonatologie v Ostravě Renata Kolářová. Chybějí lůžka. Richard Plavka z České neonatologické společnosti je přesvědčený, že je třeba rozšířit jejich počet v již existujících centrech nejméně o čtvrtinu. Zatím se prý místo pro dítě vždy našlo, někdy však i sto kilometrů daleko od rodičů.
Matka tak musí za novorozencem dojíždět. Třeba z Liberce do Prahy či Ústí nad Labem. "Obvykle se lékaři snaží umístit dítě u rodičů hned, jak se uvolní místo v bližší nemocnici. Někdy to ale trvá pár týdnů," popsala problémy předsedkyně klubu rodičů nedonošených dětí Nedoklubko Lenka Novotná. Mezitím matka odsává mateřské mléko a hodiny tráví na cestách.
Celé znění článku naleznete na: www.idnes.cz
