Na útěku před domácím násilím. Fotografie ukazují, co ženy narychlo sbalí sobě i dítěti

Azylové domy ženám s dětmi poskytnou – maximálně na rok – přechodné bydliště. Podle statistické ročenky ministerstva práce a sociálních věcí je v Česku podobných zařízení přes dvě stě. V roce 2016 v nich vyhledalo pomoc 1 691 žen a 1 777 dětí. Přičemž těch skutečně utajených úkrytů před agresory funguje jen pět, a to v Praze a Brně, nabízejí pouze 90 míst. „Bohužel statistiky stále upozorňují na vzrůstající případy domácího násilí a my v rámci podpory často vnímáme limitované kapacity dostupných odborných služeb,“ uvedla k číslům Tereza Maxová. Její nadace pomáhá podobně zasaženým ženám od roku 2013, kdy rozjela projekt Made by zaměřující se právě na podobně znevýhodněné matky. Když k nim do azylových domů před časem vzala fotografa Tomáše Třeštíka, vznikla ojedinělá série snímků z věcí, které si vzaly při svých útěcích. „Napadlo mě zkusit spojit vizuálně čistou estetiku produktové fotografie s temnými příběhy, které se za tou hromádkou nezbytností položených na papíře skrývají. Překvapilo mě, jak statečné a skromné ty ženy jsou a jak málo si stěžují. Jak málo člověk potřebuje k životu, když jde fakt do tuhého,“ komentoval projekt Třeštík.

Data jsou, ochota je vnímat ne

Téma obětí násilí, ke kterému dochází v rodinách, otevřela tento týden v Evropském parlamentu europoslankyně Dita Charanzová (ANO). „Každá třetí žena v EU zažila v dospělém věku nějakou formu násilí, sexuálního či fyzického. Je to problém, který ovlivňuje nejen jejich životy, ale i životy jejich dětí, rodin. Jen zlomek obětí domácího násilí se odhodlá věc oznámit, zde máme velký dluh v osvětě. Jsem ráda, že se mi povedlo toto téma na pár dní přenést do Evropského parlamentu, a to nejen výstavou velmi sugestivních fotek. Důležité pro mne bylo, že jsme o problému násilí na ženách, i v kontextu Istanbulské dohody a Česka, hovořili u kulatého stolu s odborníky,“ uvedla Charanzová. Podotkla, že ČR úmluvu podepsala v roce 2016, nicméně k její ratifikaci zatím nedošlo a diskusi o ní provází řada mýtů. V EU je podobná situace ještě v Litvě, na Slovensku, v Bulharsku a v Maďarsku. „Násilí na ženách stojí unijní státy ročně 260 mld. eur (kolem 6,8 bilionu Kč). My ta data máme, zahrnují například výdaje na léčení obětí. Politici velmi rádi operují s čísly, já vážně nechápu, proč právě tahle ve společnosti nerezonují,“ řekla k problematice Monika Ladmanová pracující pro komisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věru Jourovou (ANO).

Celý článek a vybrané fotografie najdete zde: https://www.novinky.cz/zena/490519-jeden-zivot-jeden-pribeh-v-jedne-igelitce.html