Mám rodiče v kriminále

Datum publikace: 13. 10. 2011
Periodikum:
novinky.cz
Padnou si do náruče a dvě hodiny se jim pusa nezastaví. Baví se spolu jako dvě nejlepší kamarádky, smějí se a hrají karty. „Dneska jsem Simonu naučila žolíky,“ říká mi s uspokojením v hlase drobná pětatřicátnice, když se její vězeňské setkání s jedenáctiletou dcerou chýlí ke konci.

Ve věznici ve Světlé nad Sázavou by měla žena z Hodonínska strávit ještě dva roky, ale má naději, že ji za vzorné chování pustí už za několik měsíců. „Pan vychovatel říká, že si to nesmím pokazit,“ vysvětluje mi, když hladí Simonu po vlasech (jméno dívky bylo změněno).

V únoru 2010 nastoupila čtyřletý trest s ostrahou za majetkovou trestnou činnost. Podváděla. Své tři děti může vídat při takzvaných asistovaných návštěvách ve věznici, které od června 2007 organizuje Český helsinský výbor.

„Udržení vztahu s vězněným rodičem může předejít psychickým nebo výchovným problémům dětí do budoucna. Když děti vidí mámu nebo tátu a slyší, co se jim v životě nepovedlo a proč, tak si z toho často vezmou ponaučení,“ říká mediátorka Dana Vrabcová, která, když je to třeba, pomáhá při návštěvách s dětmi překonat rozpaky a oživit váznoucí komunikaci.

Aby věděli, že někam patří

Není totiž pravidlem, že by všechny děti reagovaly na své odsouzené rodiče s takovým nadšením jako Simona. Řada z nich už delší dobu pobývá v dětských domovech a se svými nejbližšími se dlouho neviděla. Děti jim můžou zazlívat, že nejsou pohromadě, že jim jejich chování překopalo život. Navíc jim okolí předhazuje, co jejich rodiče provedli a že nestojí za to se s takovými lidmi stýkat.

Celé znění článku naleznete na: https://www.novinky.cz/clanek/zena-deti-mam-rodice-v-kriminale-132298.

dívka u sedačky