Malé děti, které zažívají stres, nezájem a zanedbávání v ústavech, mají podle vědců menší mozky

Odborníci se podle britského deníku The Guardian shodují na tom, že i když se děti dostaly do milujících a pečujících rodin, jejich zanedbávání v kojeneckém a batolecím věku se nesmazatelně otisklo do jejich mozkových struktur. "Naším nejdůležitějším zjištěním je, že tato poškození se už nedají napravit," říká spoluautor studie Edmund Sonuga-Barke. "I přes tu nejlepší péči můžete vidět následky stresu zažitého v raném dětství," dodává.

Sonuga-Barke a jeho kolegové ve sborníku Národní akademie věd popsali , že zkoumali mozky 67 rumunských adoptovaných dětí, které strávily 3 až 41 měsíců života v těžké deprivaci v ústavní péči. V době výzkumu byli už všichni dospělí ve věku 23 až 28 let. Výsledky pak vědci porovnali s britskými adoptovanými dětmi, které se do náhradní rodiny dostaly v prvním půlroce svého života. Zjistili, že rumunské děti měly v průměru o 8,6 % menší mozek než děti britské. Tým vědců taky spočítal, že úbytek velikosti mozku souvisel s délkou času stráveného v sirotčinci: každý další měsíc znamenal orgán menší o 3 centimetry krychlové. Podle vědců je souvislost naprosto jasná: "Čím víc zanedbávání a stresu zažívaly, tím menší je jejich mozek," říká Sonuga-Barke.

Už předchozí studie týkající se dětí, které tráví začátek života v ústavu, ukázaly, že celý život ve větší míře zápasí s hyperaktivitou, úzkostmi a depresí. Česko je poslední zemí v Evropě, která si institut tzv. kojeneckých ústavů uchovává. V ostatních zemích funguje alespoň pro nejmenší děti náhradní rodinná péče, Slovensko například zvýšilo hranici pro umisťování dětí do podobných zařízení na šest let a hodlá ji i nadále zvedat.

Celý článek najdete zde: https://wave.rozhlas.cz/male-deti-ktere-zazivaji-stres-nezajem-a-zanedbavani-v-ustavech-maji-podle-vedcu-8132122