Léčba alergií vyžaduje individuální přístup a zdravý rozum

Co se nejvíce změnilo od doby, kdy jste s alergologií začínala?

Především došlo k velkému nárůstu alergických pacientů, dnes se dokonce hovoří o tom, že alergie je nejrozsáhlejší neinfekční pandemií 20. a 21. století. Dle epidemiologických studií je dnes každý třetí Evropan alergik a v roce 2025 bude každý druhý Evropan trpět nějakou formou alergického onemocnění. Dává se to do souvislostí s řadou faktorů: s genetickými, se zátěží ze životního prostředí a obecně s životním stylem populace. Dále pozoruji výrazný nárůst pacientů s potravinovými alergiemi či intolerancemi. Bylo by to na velkou diskusi o kvalitě potravin, genetických manipulacích s plodinami, chemických a dalších zásazích do plodin i výroby potravin.

V neposlední řadě je nutno zmínit další významný fenomén, se kterým jsme se v minulosti tolik nesetkávali a jímž je polysenzibilizace pacientů, tedy polyvalentní alergie na řadu inhalačních i potravinových alergenů, často komplikovaná zkříženou reaktivitou. Objevily se tak nové diagnózy jako např. ACOS – překryvný syndrom astmatu a chronické obstrukční choroby bronchopulmonální, EGID – onemocnění GIT asociovaná s eozinofily, FODMAP syndrom – problém s trávením fermentabilních sacharidů a polyolů, neceliakální glutenová senzitivita, EPIES – syndrom enterokolitidy navozené potravinovými proteiny, histaminová intolerance a další. Významné změny také nastaly jak v diagnostice, tak v terapii alergických onemocnění.

Jaké? A jak je to s včasností diagnostikování alergií?

V diagnostice alergií došlo k posunu směrem k laboratorní diagnostice, využití tzv. komponentové diagnostiky (CRD), která umožní rozlišit primární a zkřížené alergie i závažnost senzibilizace. Dále dnes máme k dispozici testy aktivace bazofilů v diagnostice potravinové a lékové alergie, začínají se více používat provokační a expoziční testy. Otázka včasnosti zjišťování alergického terénu závisí spíše na pediatrech, kdy se rozhodnou dítě k vyšetření odeslat; kožní testy se doporučuje dělat až ve věku kolem čtyř let, ale běžně se provádějí i dříve, z krve lze vyšetření provést i u kojence, ale pochopitelně vše má svá úskalí.

Jaká například?

Získáváme někdy falešně pozitivní i falešně negativní výsledky, u expozičních i kožních testů hrozí riziko alergické reakce. Z pohledu lékaře zabývajícího se celostní medicínou je nutno upozorňovat na to, že alergie se i v kojeneckém věku může projevovat na různých systémech a že by se na ni mělo pomýšlet např. také u neprospívajícího kojence, poruch spánku u kojenců a malých dětí, u recidivujících KHCD a mediootitid, které mohou být projevem alimentární intolerance. Lze se tak vyhnout chybné léčbě, především nadužívání antibiotik.

Byly to spíše vědecké poznatky, nebo onen zdravý selský rozum, co vás přivedlo k využívání postupů fyziologické regulační medicíny (FRM)?

Oboje. FRM mě oslovila tím, že respektuje jednotu psycho-neuro-endokrino-imunitního systému, studuje vzájemné ovlivňování jeho složek a vnímá lidský organismus v jeho komplexnosti. Vychází z vědeckých poznatků o mechanismech nemocí a k obnově fyziologického stavu organismu využívá biologicky aktivní molekuly známé u zdravého jedince – hormony, cytokiny a růstové faktory, tedy komunikační molekuly imunitního systému. Přípravky FRM lze nasazovat v podstatě "na diagnózu" při respektování mechanismů, které se účastní na vzniku dané nemoci. Kombinace léků si ověřuji metodou EAV, tedy elektroakupunkturou podle dr. Volla, a volím zcela individuálně dle potřeb daného pacienta. Moje zkušenost je taková, že klinický efekt tohoto přístupu se projevuje již při prvním nasazení léčby, snížením jak intenzity, tak délky trvání alergických projevů v pylové sezóně a výrazným omezením symptomatické farmakoterapie.

Celý rozhovor najdete na: https://www.vitalia.cz/clanky/lecba-alergii-vyzaduje-individualni-pristup-a-zdravy-rozum/

> další zprávy z médií