Jak se dnes žije v "děcáku"? Problémem nejsou děti, ale jejich rodiče, říká ředitelka jednoho z nich Dana Kuchtová

Právě letní prázdniny jsou pro ženu, která domov vede deset let, každoročním těžkým úkolem. „Na ten běžný provoz a oblečení jsme vybaveni dobře, ale pokud chceme naplánovat nějaké cesty do zahraničí, je třeba oslovit sponzory a nadace. Takže podstatnou část roku věnuji tomu, aby se děti z našeho domova měly i o prázdninách jako děti z běžných rodin,“ prozrazuje a dodává, že v klánovickém domově jsou šest rodinných skupin po osmi dětech a každá z nich si prázdniny plánuje po svém. Jedna část dětí vyjíždí do zahraničí a druhá cestuje po Čechách. „Mohu říct, že u nás nemáme jedno jediné dítě, které by strávilo prázdniny v domově.

Letos nám dvacet tři dětí odjede do Španělska, další do Itálie a pak je ještě všechny čeká tábor. Děti odjíždí také k rodičům,“ vypočítává a prozradí, že se v minulosti párkrát přihodilo, že kvůli nevyhovující situaci v rodině museli sami jako dětský domov iniciovat návrat dítěte, které bylo zrovna na povolence u svých blízkých.

„Děti v dětském domově jsou stejné jako děti v rodinách a mají stejné potřeby a možnosti jako i jiné děti. To stigma, kdy si veřejnost myslí, že tu jsou děti za trest, je stále hluboce zakořeněné. Ale ony tu nejsou za trest. Problémem nejsou děti, ale jejich rodiče,“ říká Kuchtová a prozrazuje, že důvody umístění dětí do domovů jsou různé – týrání, nedostatečná péče, rodiče závislí na návykových látkách apod.

A přestože je v červenci dětský domov téměř prázdný, v kuchyni u dlouhého stolu sedí čtrnáctiletý Lucas a o tři roky starší Jirka. Dívka, která o pozornost novinářů evidentně nestojí, se rychle uklidí do svého pokoje. „Měl jsem to štěstí, že jsem před dvěma lety získal hostitele Petra, který projevil zájem brát si dítě z dětského domova,“ rozpovídá se Lucas, který do domova přišel před třemi lety. Jeho rodiče se rozvedli a máma, která zůstala na sedm dětí sama, péči nezvládla.

Celý článek najdete zde: http://www.romea.cz/cz/romano-vodi/problemem-nejsou-deti-ale-jejich-rodice