Jak křik a pláč změnit v porozumění. Školka vede autisty do běžného života

Na první pohled normální školka s novou fasádou a čerstvě vymalovanými chodbami, kde visí obrázky zdejších dětí. Po pár prvních krocích prosluněnou chodbou ale člověk pochopí, že tak úplně obyčejná není. 

Na dvanáct dětí jsou tady tři učitelky a k tomu dalších šest asistentek. V některých částech je na zdech u topení molitan, který má dvě funkce – prvně aby si děti mohly odpočinout, a pak aby si ve vzteku neublížily. Trpí totiž poruchami autistického spektra a pro některé je intenzivní křik, půlhodinový pláč, rozhazování rukama či mlácení kolem sebe jediným způsobem, jak komunikují. Jsme v ABAškolce v Cerhenicích na Kolínsku, jediné svého druhu, která pro každé z dětí sestavuje individuální plán.

„Máme více času a prostoru věnovat se dětem než v klasické školce. Připravujeme speciální pomůcky jako například komunikační knihu. Ta slouží dětem které nemluví jako pomůcka ke komunikaci s okolím. Vypadá jako sešit do kterého se na suchý zip vlepují obrázky, znázorňující aktivity, předměty, nebo jiné potřeby které dítě chce.

Nejprve začínáme s jedním obrázkem nejoblíbenějšího předmětu či aktivity a postupně se dopracováváme k tomu, že dítě samostatně skládá obrázky do věty na komunikační proužek. Tím docílíme toho, že dítě dokáže komunikovat se svým okolím. Teď u nás například žádné dítě nemluví, proto tento nácvik alternativní komunikace budeme provádět u všech dětí,“ vypráví učitelka Lucie Kernerová, která má zkušenosti ze státní speciální školy. Je tak zvyklá, že práce s těmito dětmi je mnohem náročnější. Fyzicky i psychicky.

Celý článek najdete zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/abaskolka-reportaz-cerhenice-autismus-individualni-plan.A190917_103506_domaci_brzy