Dospělí až v 25 letech. Ve světě neomezených možností se mladí hledají déle

Kdy se člověk stává dospělým? S překvapivou odpovědí na tuto otázku přišli autoři studie publikované v prestižním britském časopise The Lancet. Hranice dospělosti se podle nich za poslední roky posunula až k 25. roku života.

„Už desítky let pozorujeme, že se proces přechodu do dospělosti prodlužuje. Tradiční milníky dospělosti se posunuly ze začátku třetí dekády života na její konec,“ uvádí psycholožka Lucie Kvasková, která se podílela na pětiletém projektu Cesty do dospělosti.

Zatímco začátek puberty i adolescence je z biologického hlediska snadno definovatelný dosáhnutím reprodukční zralosti, ukončení adolescence a přechod do dospělosti se dle Kvaskové odvíjí od toho, jak si ho načasují samotní adolescenti. Tedy kdy ukončí studium, ekonomicky se osamostatní, odstěhují od rodičů, vstoupí do manželství a podobně.

A to se kvůli socioekonomickým změnám ve společnosti děje ve stále pozdějším věku. „Rostou požadavky na vzdělání, zakotvení ve stabilním zaměstnání je těžší a s tím i dosáhnutí finanční nezávislosti. Mladí lidé jsou déle závislí na podpoře rodičů. Zvyšuje se průměrný věk vstupu do manželství a s tím i věk prvorodiček,” říká Kvasková.

Americký psycholog Jeffrey Jensen Arnett hovoří o fenoménu „vynořující se dospělosti”. Pro toto období, tedy od 19 do 25 (někdy i 29) let, je podle něj charakteristická značná osobní svoboda a nekonečno možností. Mladí mohou experimentovat a hledat pro sebe to pravé v různých oblastech života.

„Je spousta oblastí, ve kterých se snaží být nejlepší, a mají spoustu možností, jak to realizovat. Zároveň nastává jakási ‚klipovitost života‘, což znamená, že život adolescenta lze seskládat ze souboru videoklipů, kdy něco odžijí a hned jdou prožít něco jiného,” říká k tomu sociolog Martin Buchtík.

Pro některé adolescenty však může být pocit nekonečných možností nepříjemnou zátěží. „Neexistuje návod, jak si vybrat pro svůj život to správné a člověk může být ochromený strachem ze zodpovědnosti za svou volbu,” říká Kvasková a dodává, že i studie ukázaly, že přechod do dospělosti někteří lidé prožívají jako období nejistoty a stresu, protože se jim nedaří najít svoje místo ve společnosti, trpí nerozhodností, zmatkem a pochybnostmi.

Někteří mladí lidé mají nicméně podle psycholožky Kvaskové ve svém životě dost jasno a rychlost přechodu do dospělosti se u jednotlivců velmi liší. „Málo například víme o těch, kteří po ukončení střední školy nepokračují na vysoké škole,” říká.

Celý článek najdete na: https://zpravy.idnes.cz/adolescence-the-lancet-vynorujici-se-dospelost-martin-buchtik-lucie-kvaskova-adulting-studenti-iek-/domaci.aspx?c=A180407_220215_domaci_amu

> další zprávy z médií