Do školy až v devět, apelují odborníci. Podle psychologů je brzký začátek výuky přežitek

Datum publikace: 20. 01. 2020
Periodikum:
lidovky.cz
Poruchy spánku, deprese, obezita. S těmito neduhy se potýká stále více českých dětí. Jedním z viníků je podle psychologů začátek školního vyučování moc brzy ráno. Osmá, někde i dřívější hodina je zastaralá, rytmus dnešní společnosti se posunul, tvrdí zastánci změny z řad školských expertů i lékařů. Do školy by se podle nich nemělo chodit dříve než v půl deváté.

„Americké výzkumy ve školách, které posunuly začátek vyučování, ukázaly, že se spánek u žáků prodloužil. Chodili dál spát ve stejnou dobu, ale vstávali později,“ řekla LN Radka Hrdinová z odborné organizace EDUin. Česku podobný výzkum zatím chybí, ale návrh má oporu v biorytmech, které popisují, kdy je jaká činnost ideální, protože tělo je pro ni zrovna nastaveno. Tato teorie říká, že snídat se má mezi 7. a 9. hodinou, myslet a pracovat je pak nejsnazší od devíti do jedenácti, člověk má nejvíc energie.

Pozdější školní start usnadňuje život rodičům. "Dcera a syn chodí do ZŠ Londýnská, kde výuka na prvním stupni začíná v devět. Syn navštěvuje Gymnázium Jana Keplera, kde začínají v půl deváté, to je za mě ideál," sdělila LN Alice z Prahy s tím, že to dětem nebrání stíhat odpolední kroužky. Naopak syn Jarmily z Vysočiny vstává do školy denně před šestou. Výuka mu začíná v 7.25 a cesta zabere skoro hodinu. "Rána jsou u nás krušná. Snídani jíme za pochodu, mnohdy vůbec. O spánkovém deficitu ani nemluvě," řekla. Přitom platí, že když se děti (nebo i dospělí) nenasnídají, nebudou mít v optimálním předpoledním čase dost energie, aby optimální výkon podaly. Navíc společně s nevyspáním.

Podle dětské neuroložky a senátorky Aleny Dernerové dětí s poruchami spánku přibývá, ale víc než hýbat s časem prvního zvonění by podle ní pomohlo omezit dětský kontakt s elektronikou. "Dítě nesmí mít u sebe dvě hodiny před usnutím mobil," míní. O startu výuky rozhodují ředitelé škol. Ministerstvo školství jen stanovilo, že nesmí začínat dříve než v sedm hodin, skončit by měla nejpozději do páté odpolední.

Začátek vyučování je mnohde navázán i na dopravu. Zejména školy v menších obcích upravují rozvrh podle toho, jak přijíždí autobus. "Škola mi začínala až v půl deváté, protože autobus přivážející spolužáky z okolních vesnic jezdil v 8.15," vylíčil LN svá školní léta pan Jiří z Jesenice u Sedlčan, dnes čtyřicátník žijící v Praze. "Velmi jsme si to pochvalovali a děti odjinud nám záviděly," dodal s tím, že pozdější začátek výuky drží škola doposud. Naopak jeho manželka Míla rána bez stresu neznala. Do školy chodila na 7.20 a trpěla tím i snídaně. "Ve škole jsme navíc neměli ani jídelnu na obědy, tudíž jsme pak chodili jíst do bufetů. A kila přibývala," vzpomíná.

Síla snídaně

Právě absence snídaně je i dnes podle odborníků vážným problémem a přispívá k nárůstu dětské obezity. "Téměř polovina českých dětí během školního týdne nesnídá," řekl LN Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci. Svůj díl viny podle něj má brzký ranní start. S tím ale nesouhlasí neuroložka Dernerová, podle které má každý nastavené stravovací návyky jinak. "Vychází to také často z rodiny," uvedla s tím, že začátek výuky se do obezity nijak nepromítá. "Obezita je dána tím, že se děti nehýbou," zdůraznila.

Celý článek najdete zde: https://www.lidovky.cz/domov/do-skoly-az-v-devet-apeluji-odbornici-podle-psychologu-je-brzky-zacatek-vyuky-prezitek.A200117_185552_ln_domov_ele