Dětské domovy v době koronaviru

Jsou to dětské domovy, v nichž nastaly perné chvíle, kdy bylo nutné postarat se o soudem do ústavní péče umístěné děti v mnohem náročnějším rozsahu se stávajícím nijak neposíleným personálem. Ba co víc! I zaměstnanci dětských domovů mají své vlastní děti školou povinné, mnozí tedy museli po každodenní náročné práci v domově spěchat domů a pečovat o své děti, být jim nápomocni při vyučování či plnění úkolů zadávaných učiteli prostřednictvím dálkové formy výuky, starat se o domácnost.

A tak se za zdmi dětských domovů odehrála v této podivné koronavirové době řada zajímavých situací, které vyžadovaly po všech zúčastněných velmi pevné nervy, profesionalitu, odvahu, mnoho času stráveného s dětmi mimo původní rozpis „služeb“ a řádku dalších obětí, o nichž nikdo nemluvil, a za něž nebyl očekáván žádný bonus.

Nikdo z nás, kdo si vyzkoušel online výuku svých dvou nebo i tří dětí, si asi ani nechce představovat, co znamenala tato forma vyučování pro vychovatele v rodinné skupině s osmi osudem negativně poznamenaných dětí s různými traumaty ve věku od dvou do 20 let. Ta dilemata, zda si sednout s prospěchově slabším Pavlíkem k online hodině matematiky nebo nakrmit, přebalit a dát spát maličkou Aničku nebo vysvětlit pubertálnímu Honzíkovi dnes již poněkolikáté, že vycházka za plot areálu dětského domova za dívkou jeho snů dnes, ani zítra, ani pozítří opravdu nebude… To muselo být hodně těžké!

Celé znění článku již bohužel není dostupné.