Děti cizinců mají problémy s češtinou. Propadají, systémová pomoc ale neexistuje

Například do základní a mateřské školy na brněnském Jihomoravském náměstí chodí asi 15 procent žáků z vietnamské komunity – mezi nimi i děvčata Alena a Eva, jejichž česká jména naznačují, že s českým jazykem nemají problém. „Jde mi líp než vietnamština, vietnamsky ani neumím psát,“ přiblížila Alena Do Thu Trang. „Ve Vietnamu se neskloňuje, nejsou tam pády. Neřekne se ,Jdu za tetou,‘ ale ,Jdu za teta,‘“ doplnila Eva Ha Thu Trang. „Brno-Slatina je poblíž vietnamské tržnice na Olomoucké. Horší to je, když přijdou děti s rodiči a už jsou ve věku víc než deset let a mají za sebou učení ve svém rodném jazyce,“ popsala ředitelka školy Olga Bauerová.

Právě tyto děti mají s jazykem velký problém. Škola se jim snaží cestu za vzděláním zpříjemnit, přečíst si tak mohou třeba školní řád ve vietnamštině. „Někdy si tady vypomáháme, vypomáhají spolužáci, kteří už česky umí, ale prošli si tou situací, takže nám pomáhají vlastně tlumočit,“ řekla psycholožka Lucie Rovenská.

Pomoc by měla být uzákoněná